Jak ke kusu olše vlastně přišel? „Kdysi dávno jsem byl se studenty v lese v Českém ráji a zakopl jsem o větev,“ vzpomíná pedagog scénografie na DAMU Tomáš Žižka na dobu před patnácti lety, kdy objevil nástroj. „ Udělal jsem takové saltíčko, kotoul letmo,“ směje se. Dřevo nakonec vykopal. „Říká se, že pod kořenem se najde poklad, tak jsme hledali a nic tam nebylo,“ vtipkuje muzikant. Když kořen začal čistit, uvědomil si, že dřevo rezonuje. Stačilo pak jen přidat snímač a měl hudební nástroj. „Měl jsem kolem sebe lidi, kteří dělali zvukové instalace,“ vysvětluje, jak ho to vůbec napadlo. Scénografové totiž se snímači často pracují.

Složení kapely:
Ágnes Kutas (Maďarsko) – housle, zpěv
Tomáš Žižka (Slovensko) – kořen, zpěv
Dragan Stojčevski (Srbsko/Makedonie) – akordeon
Mourad Litim (Francie/Alžírsko) – elektromandolína
Adem Murat Yilmam (Turecko) – perkuse

Všichni jeho kamarádi z kapely jsou zároveň spolužáci ze scénografie, kterou studovali v Praze. Před patnácti lety se dali dohromady, aby tvořili scénickou hudbu. Všichni měli nějaký nástroj a teď konečně i Tomáš Žižka, kterého mrzelo, že on ne, hraje na svůj kořen. Tak vznikla kapela Mamapapa Banda, která tvoří vlastní hudbu s nezařaditelným stylem kombinujícím ugrofinský a balkánský folk nebo dokonce punk. Na kontě má dnes skupina něco kolem pětatřiceti písní.

Kořen, s nímž přijel Tomáš Žižka do Českých Budějovic, byl stále ten původní. Akorát do letadla mu ho vzít nechtějí. „Když je to víc než na dva dny v autě, beru takový menší, který se přesně vejde pod ten rentgen na letišti,“ vysvětluje hudebním a přiznává, že zní trochu jinak s kratší rezonancí. S kořenem kapela procestovala mnoho zemí například v rámci festivalů, na nichž vytvářeli improvizovanou hudbu k němým filmům.

V Českých Budějovicích hráli po vernisáži také v Singer Pubu. Tomáš Žižka ve městě ale nebyl poprvé. Spolupracoval tu s tanečním souborem Kredance. Vždycky tu ale zabloudím,“ směje se umělec.