OBRAZEM: Na vodní zámek se vrátil mobiliář s rodinným příběhem

Jak uvedl kastelán Tomáš Horyny, nově byla upravena expozice historických interiérů 1. patra, která je veřejnosti přístupná od roku 1949. „Několikrát významně změnila svou tvář,“ upozornil.

Dříve tady byla představována architektura, umělecká díla a umělecké řemeslo, nikoliv, jak podotkl kastelán, šlechta, její životní styl, její názorové postoje a hodnoty, její společenské a kulturní zázemí, její zapojení do politického i občanského života.

Červenou Lhotu návštěvníci nepoznají

„V současnosti jsou právě tato témata aktuální a jejich zpracování představuje jistý dluh, který vůči veřejnosti máme. Snažíme se tedy rehabilitovat podobu interiérů jako živých obytných prostor, které s poukazem ke svým někdejším obyvatelům tato témata otevírají,“ vysvětlil s tím, že umělecká díla jsou tak v domáckém prostředí obohacena o rodinný příběh, který přináší vztah majitele k jeho věci. „Naším cílem je tedy instalace, která rekonstruuje v maximální možné míře podobu interiérů, jakou měly v období po roce 1910,“ říká Tomáš Horyna.

Jak se žilo na Červené Lhotě

Při proměně tak došlo k tomu, že se původní mobiliář dostal na svá místa. „Při práci nám hlavním vodítkem byly soupisy mobiliáře, historické inventurní seznamy a svědectví několika pamětníků. Ikonografii, tedy historické vyobrazení interiérů, se v případě červenolhotského zámku zatím nepodařilo nalézt,“ podotkl.

Zásadní změnu mají za sebou salon a budoár ve východním křídle. Zde došlo ke změně instalace, ale i k výměně látkových tapet. Tomáš Horyna vysvětlil, že stávající tapety byly z druhé poloviny 70. let a nerespektovaly původní barevné ladění ani podobu původních vzorů.

„V salonu nemohl být instalován původní mobiliář, protože se k tapetám prostě nehodil. Dlouho jsme však nevěděli, jak tapety vlastně vypadaly. Až nedávný nález zbytků původní látky nastínil možnost uvést salon do jeho historické podoby,“ vyzdvihl a dodal, že při výměně tapet měli pracovníci jedinečnou možnost podívat se do spodních vrstev omítek salonu a budoáru a významně tak přispět k poznání stavebně historického vývoje zámecké budovy.

"V salonu byly nalezeny zbytky dekorace někdejšího ranně barokního sálu, který na tomto místě stával, vrstvy klasicistních výmaleb i zbytky papírových tapet, které dekorovaly tyto místnosti v 19. století," zmínil.

Řada předmětů, které mají často pozoruhodný rodinný příběh, se do zámku vrátila po mnoha letech. Mezitím se staly součástí sbírek jiných institucí, odkud je mají na Červené Lhotě pouze zapůjčeny.

Neřesti, tapiserie a nové trasy. Památky otevírají

Podle kastelána je nová podoba interiérů sice méně didaktická, zato ale přirozenější, inspirativnější a zábavnější. „Musíte se ptát, kdo tu bydlel, co dělal, o co usiloval, jak se na svět díval. Všechny tyto otázky mají společnou osobnost prince Johanna Schönburg- Hartensteina a předznamenávají tak téma diplomacie, které bychom chtěli detailněji rozpracovat v příštím roce,“ avizuje Tomáš Horyna. Celá proměna vyšla na bezmála půl milionu korun.

Co je na zámku nového k vidění:
Z Národního památkového ústavu – centrálního depozitáře v Kutné Hoře byla zapůjčena , kompletní livrej nejvyššího zámeckého lokaje Josefa Škvrně (frak, vesta, kalhoty), vesta a kalhoty k lovecké livreji Josefa Škvrně, vějíř s andílky a slunečník

Z Vojenského historického ústavu Praha byl zapůjčen velvyslanecký frak prince Johann Schönburga
Z Umělecko-průmyslového muzea Praha zapůjčili vějíř s vedutou Kolosea
Z Národního muzea – Náprstkova muzea Praha byla zapůjčena orientální dýmka z Afriky
Z Městského muzea Kamenice nad Lipou byla zapůjčena uniforma hulánského jezdectva, reg. č. 6 (Johann. Schönburg), tři kusy pokrývek hlavy Rakousko-Uherské kavalerie (huláni-dragouni-husaři), jezdecká šavle, kartuše na náboje pro jezdectvo, tabatěrka, dvě orientální kopí (Khevsureti), orientální dýka – kindžál (dar od prince Dadischkiliana), orientální keramická koule (zatím nejasného účelu), dekrety k řádům a vyznamenáním (nejvíce stěžejní – Zlaté rouno a Kristův řád)

Z deštenské farnosti byl zapůjčen domácí relikviářový oltářík.

Ze státního zámku Třeboň byly zapůjčeny orientální koberec kavkazského typu (tzv. Kazbek)

Ze Státního oblastního archivu v Jindřichově Hradci byly zapůjčeny fotografie převážně rodinného charakteru spolu s fotografiemi s diplomatickou tématikou

Ze Státního archivu Vídeň byly zapůjčeny fotografie a materiály s tématem diplomacie – kompletně digitalizováno

Rodina Schönburg-Hartenstein darovala společenské rukavičky princezny Sophie ml.

Křížová trojka určila osud zámku Červená Lhota