Že Karla (oficiálně se jmenuje Carlo Týnská hora) bude bavit práce ve vodě, zjistila Jana Mášková z Malých Nepodřic u Písku ve chvíli, kdy ho poprvé vzala k vodě. „Pořídila jsem si ho na canisterapii a to, že mají tihle psi předpoklady pro vodní práce, jsme zjistili náhodou,“ říká psovodka, která v civilu pracuje jako zdravotní sestra. „Napřed jsem si myslela, že tak hrr do práce jsou všichni, ale tady vidím, že jeho to baví opravdu hodně. Chodil by do vody do vyčerpání.“

Její slova potvrzuje lektorka z Německa, Nicole Haberer-Diedrichs, která se výcviku psů věnuje už dvacet let. „Karel trénuje na německý diplom A, to je první stupeň zkoušek pro vodní psy,“ vysvětluje. "My to v Německu děláme dvacet let, naučili jsme se toho spoustu od přátel z Belgie a Francie a snažíme se předávat to, co umíme, dál na východ, třeba až do Estonska. Jsme malá mezinárodní komunita, v této zemi je to výborná zkušenost."

Co se Karla týká, Nicole Haberer-Diedrichs říká, že je skvělý. „Má výbornou energii a je vidět, že ho to baví, tak se ho snažíme co nejvíc naučit.“ A na to, že Karel skoro všechny úkoly plnil poprvé v životě, si vedl skvěle.

„Snažíme se dělat záchranařinu s velkými psy, kteří jinak nemají moc šanci na uplatnění, ve vodě ale mají novofundlanové, landseeři a leonbergeři obrovskou převahu,“ vysvětluje Doubravka Olšáková ze spolku Plav, organizátorka tábora, který se koná za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. „Instinkt těchto psů je geneticky zakódovaný a my se snažíme ho rozvíjet. Jsou státy, kde tito těžcí psi opravdu pracují na pláži jako vodní záchranáři.“

Do Výtoně se na tábor sjelo padesát účastníků se třicítkou psů ze šesti států. „Pravidelně pořádáme prodloužené víkendy po celé republice a jednou za rok tábor, kam zveme hosty ze zahraničí, abychom se dozvěděli, jestli to děláme dobře a co je třeba zlepšit,“ dodává Doubravka Olšáková.