„Tento typ člunu byl používán na větších řekách a v přímořských oblastech a sloužil k dopravě, obchodu a především k rybolovu,“ doplnil charakteristiku plavidla Aleš Nový z centra Danar. Se smíchem poté upozornil, že loď vzhledem ke stáří své historické předlohy nemá motor. „Lidé, kteří se přišli projet, si tedy musí pořádně zaveslovat. Jinak bychom ani nevyjeli z přístavu," dodal.

Akci pořádalo Husitské muzeum v Táboře ve spolupráci s centrem Danar, letos už čtvrtým rokem. Program i tentokrát oživila prezentace parního pohonu v lodích a komentovaná přehlídka modelů lodních kanonů a pevnostních protilodních děl v podání Miloslava Vaváčka.

„Ve středověku byla děla zkována z železných prutů, teprve později začala být odlévána. Technologie však ještě nebyla na tak dobré úrovni, takže dělo - které jinak stálo třeba tolik, co celá vesnice - se během obléhání hradu třeba už po několika málo výstřelech roztrhlo," popsal Miloslav Vaváček. Vysvětlil také, že kontrola vývrtu děl byla tehdy obtížnou záležitostí, ke které bylo třeba využívat soustavu zrcadel.

Akci na souši doprovázelo vystoupení hudební skupiny Dei Gratia, ukázka výroby rybářských sítí či dílna pro veřejnost.