Červnový výzkum na hradě Pořešín se zaměřil na starší archeologickou sondu mezi věží a stěnou paláce a rozšířil ji. Kolem dvanácti studentů Západočeské univerzity v Plzni kopalo a během prací se střídalo v prostoru mezi útočištnou věží, takzvaným bergfritem, a čelem nejstaršího paláce ještě z doby pánů ze Strakonic. „V místě sondy částečně odkryli souvrství destrukce z doby zániku hradu, která souvisí s likvidací Pořešína pány z Rožmberka,“ vysvětloval vedoucí výzkumu Josef Hložek z Archeologického ústavu AV ČR. „Je odkryt zánikový horizont hradu čili souvrství z požáru kolem roku 1434 a suť, která pochází jak z okrouhlé věže, tak z paláce. Součástí suti je i střešní krytina věže. Dá se říci, že horní patra věže byla v interiéru obložena keramickými dlaždicemi.“

„Věž nesla římsu z keramických tvarovek,“ doplnil Josef Hložek. „Tvarovky se tady na hradě objevují na vícero místech, což svědčí o poměrně kvalitně provedené středověké stavbě, která obsahovala různé doplňky. Střecha věže včetně celého hradu i s ochozy byla pokryta keramickými prejzy.“

Nemocnice v Českém Krumlově.
Krumlovská nemocnice se chystá na druhou vlnu

V odkryté vrstvě budoucí archeologové na žádné úlomky či jiné zajímavé artefakty nenarazili. „Jsme v horizontu destrukce, to znamená v suti z hradních budov,“ nepřekvapila neexistence úlomků Josefa Hložka.

Na co zkoumaný prostor obyvatelé hradu využívali, se dá těžko říci. Ten prostor mezi palácem a věží měl totiž čelní zeď s vraty. Podle Radka Kocandy není tedy vyloučeno, že tam hradní páni mohli mít třeba zbrojnici.

Jakým směrem se bude archeologický výzkum na hradě Pořešín ubírat dál, závisí na tom, jaké záchranné stavební úpravy budou na hradě v plánu. „Toto je běžný výzkum prováděný ve spolupráci mezi Archeologickým ústavem Akademie věd v Praze a Západočeskou univerzitou v Plzni,“ doplnil Josef Hložek. „Později budeme pokračovat ještě v dokumentačních pracích.“