Břeh Vltavy a na něm bezmála dva kilometry montovaných hliníkových protipovodňových stěn osazených na bytelných dvoumetrových betonových základech. Pod nimi v zemi ještě pás ze železných štětovnic, takzvaných larsenů, zpravidla zatloukaných do země beranidlem. Tak by měla vypadat po finálním smontování další fáze protipovodňových opatření v historickém centru Českého Krumlova.
Krumlováci, kteří s touto vizí nesouhlasí, nyní sepsali otevřený dopis starostovi města Daliboru Cardovi.
Podle Vladimíry Konvalinkové, zástupkyně petičního výboru, je hlavním důvodem vzniku dopisu apel na splnění sedmi kroků, které by měly předcházet definitivnímu rozhodnutí zastupitelů a které by měla splnit rada města.
Občané při setkání radnice s veřejností  na začátku letošního února požadovali například: Detailnější informace týkající se chystané instalace mobilních protipovodňových stěn. Chtějí znát, kolik bude město stát každoroční údržba obrovského množství hliníkových dílů onoho hrazení, kde je bude město skladovat, jak budou zabezpečeny proti krádeži?

Občané chtěli také vědět konkrétněji, jaké důsledky a rizika by s sebou přineslo, kdyby se zkrátka mobilní stěny a především jejich ukotvení vůbec nestavělo.
„Jedním z bodů, k němuž se radní zavázali, bylo i projednání se zastupiteli. Máme únor a zastupitelé nic nevědí, než co si sami najdou. A chystá se takzvané územní rozhodnutí," okomentovala včera Vladimíra Konvalinková současnou situaci.

Perličkou při tom je, že tento týden se v tradičním termínu posledního čtvrtka v měsíci krumlovské zastupitelstvo nesejde. Oficiálně kvůli tomu, že bylo příliš málo bodů k projednávání.
„My jsme prostudovali vše, co se dalo. Jsme připraveni mluvit se zastupiteli i s projektantem, oponovat, argumentovat. A máme konkrétní argumenty, proč tuto stavbu nechceme," říká Vladimíra Konvalinková a dodává: „Jsme přesvědčeni, že protipovodňová opatření v této podobě Krumlovu více ublíží než pomohou."

Při bližší prohlídce projektu se těmto obavám nelze divit. Bagrování a dláždění koryta řeky Vltavy, které se v posledních letech také stalo terčem kritiky, bude proti tomu, co se chystá, procházkou růžovým sadem. Instalace mobilních stěn je totiž spojena s něčím, o čem se dosud příliš nemluvilo. Hliníkové montované zábrany se totiž zakládají do železobetonových patek ukotvených v zemi. Prakticky celý pás pobřeží Vltavy tak bude muset být vyzděn betonem až do dvoumetrové hloubky. Pod touto zdí, která bude místy i metr osmdesát široká, budou ale na mnoha místech do břehu zaraženy takzvané štětovnice, či jinak řečeno larseny, tedy dlouhé železné zábrany (nákres vpravo nahoře).  Obojí pak má vytvořit pevnou hráz pro rozlití vody z řeky do města jak povrchem, tak prosakováním skrze samotný břeh.  Ale už po bagrování řeky začaly některé domy na březích praskat. Podle jich obyvatel to bylo kvůli poklesu hladiny spodní vody.  To ale projektanti protipovodňových opatření odmítali.

Lidé také chtějí vědět, kdo ponese v budoucnu odpovědnost za případné škody na majetku, zejména na památkově chráněných objektech v případě, že se zábrany postaví v navržené podobě, ale jejich výstavba způsobí statické poruchy domů nebo při povodni nebudou účinná nebo dojde při povodni k jejich havárii?

Reakce starosty
Podle starosty Dalibora Cardy není možné bez odborníků a projektantů na vyslovené otázky získat odpověď. Starosta je sice v tyto dny mimo město, ale Deníku odpověděl písemně takto: „Současné kroky vedení města nejsou v rozporu s veřejným jednáním s občany. Pokud budou práce v procesu takzvaného územního rozhodnutí pokračovat, budou sloužit k získání informací, které požadují nerozhodnutí občané, petiční výbor i zastupitelstvo. Všechny dotčené orgány se v této fázi musí vyjádřit ke sporným otázkám. Pokud bude tento proces finančně náročný, mělo by o něm rozhodnout zastupitelstvo. Už na jednání s občany jsem několikrát zdůraznil, že práce byly zastaveny hned po obdržení petice, aby se zamezilo zbytečným finančním nákladům. Z tohoto důvodu ale zatím také nebylo možné občanům všechny požadované informace dodat," doplnil Dalibor Carda. 

Text otevřeného dopisu:

V Českém Krumlově 19. února 2013

Vážený pane starosto, vážení členové městského zastupitelstva,

počátkem června loňského roku jsme se na Vás obrátili s „Peticí proti dalším protipovodňovým úpravám Vltavy v Českém Krumlově". Po předání petice jsme obdrželi odpověď starosty města ze dne 25. 6. 2012, v níž bylo přislíbeno, že město v průběhu srpna 2012 shromáždí podklady potřebné pro posouzení záměru výstavby protipovodňových stěn a dalších souvisejících prací (IV. a V. etapa PPO) s tím, že tyto podklady budou následně předloženy městské radě a zastupitelstvu k projednání a rozhodnutí o dalším postupu. Na webových stránkách města je tento proces prezentován ještě podrobněji (sekce aktuality – zpráva ze dne 26. 7. 2012). Zde je uvedeno sedm kroků, na nichž se shodla městská rada, které „bude nutné učinit pro rozhodnutí zastupitelstva města":

1.   Vypracovat zprávu o celkovém schváleném projektu protipovodňových opatření, významu a cílech a zejména pak o dvou závěrečných opatřeních, tj. etapy č. 4 a 5.

2.   Požádat investora o detailnější informaci týkající se opatření č. 4.

3.   Požádat projektanta o specifikaci budoucí role města v péči o protipovodňové zábrany a stanovit odborný odhad veškerých výdajů města spojených s realizací daných zábran včetně jejich každoroční údržby.

4.   Požádat investora o písemné stanovisko, jaké důsledky a rizika by s sebou přineslo případné nerealizování opatření č. 4.

5.   Požádat investora o seznam objektů, které budou v případě nerealizování opatření č. 4 zasaženy povodňovou vlnou Q100.

6.   Zaslat majitelům objektů významněji postižených povodněmi v srpnu 2002 základní informaci týkající se opatření č. 4 a požádat je o vyjádření k realizaci či nerealizaci daného opatření.

7.   Zpracovat rámcový návrh komplexní správy systému protipovodňových zábran s propočtem pořizovacích a provozních nákladů.

Z těchto kroků byla dosud vykonána a veřejně prezentována jen část. V některých případech jsou odpovědi nedostačující či zavádějící, pokud za ně považujeme některé pasáže z textové části výstavy na MÚ (to se týká především bodů 3 a 4). Výsledky ankety avizované v bodě 6 dosud nebyly zveřejněny. V anketě byly položeny jen návodné otázky a občanům nebyly poskytnuty žádné informace o možných negativních dopadech PPO. Tuto profesionálním aparátem města zcela ignorovanou úlohu supluje dobrovolná činnost petičního výboru a jeho spolupracovníků. Výstava na MÚ, na kterou anketa navazovala, nebyla pro laiky dostatečně srozumitelná a z prezentovaných podkladů nebylo možno ani zjistit, které vzorové typy protipovodňových stěn mají být na konkrétních místech postaveny. Bod 7 zřejmě vůbec nebyl splněn.

Dne 5. 2. 2013 se v zasedací síni MÚ uskutečnilo setkání s občany, na němž převažovaly hlasy zpochybňující záměr výstavby IV. a V. etapy PPO. Z diskuse vyplynula řada nejasností a dotazů, které nebyly zodpovězeny ani zástupci města, ani ing. Zídkem z Povodí Vltavy s. p. Z úst pana starosty zazněl návrh na prodloužení lhůty pro odevzdání vyplněných anketních listů do konce února s tím, že výsledky pak budou zveřejněny. Místo této informace jsme nalezli na webových stránkách města sdělení, že město shromažduje chybějící podklady, aby mohlo požádat o vydání územního rozhodnutí (sekce aktuality – zpráva ze dne 8. 2. 2013).

Snahu města o získání územního rozhodnutí na výstavbu IV. a V. etapy PPO - aniž by bylo o tomto postupu rozhodnuto městským zastupitelstvem – vnímá petiční výbor se značným znepokojením. Žádáme Vás proto, aby Město Český Krumlov dodrželo postup přislíbený na jednání starosty města s petičním výborem v červenci loňského roku, tedy shromáždilo a na webových stránkách města zveřejnilo potřebné podklady a následně byl další postup určen usnesením městského zastupitelstva.

Za zmíněné podklady považujeme kromě již veřejně dostupného projektu pro územní řízení především výsledky výše citovaných sedmi kroků určených městskou radou. Na jednání dne 5. 2. 2013 zazněly některé zásadní otázky, které již delší dobu zaznamenáváme mezi obyvateli i návštěvníky našeho města a které pravděpodobně budou při projednávání této záležitosti vznášet také zastupitelé. Proto Vás žádáme, abyste na webu města zároveň zveřejnili odpovědi podložené relevantními propočty na tyto nejfrekventovanější dotazy:

1.    Za kolik hodin bude město schopno postavit mobilní bariéry v rozsahu navrženém v projektu pro územní řízení, kolik na to bude třeba pracovníků a techniky?

2.    Kdo pořídí a bude v provozuschopném stavu udržovat čerpadla nezbytná k přečerpávání vody přitékající do bariérou chráněného území? Kolik bude této vody, kolik bude potřeba čerpadel a jak výkonná budou a kolik školených lidí bude k dispozici na jejich obsluhu tak, aby čerpadla mohla fungovat po celou dobu povodně?

3.    Kolik bude město stát skladování dílů mobilní bariéry (ani provoz Služeb města Č. K. není zadarmo), obměna dílů mobilní bariéry s omezenou životností, periodické cvičení pracovníků určených k její výstavbě, údržba pevných prvků mobilní bariéry v terénu?

4.    Je projektant schopen garantovat 100% účinnost a spolehlivost PPO navržených ve IV. a V. etapě?

5.    Kdo ponese v budoucnu odpovědnost za případné škody na majetku - zejména na památkově chráněných objektech – v případě, že PPO budou zrealizována v navržené podobě, ale jejich výstavba způsobí statické poruchy domů nebo při povodni nebudou účinná nebo dojde při povodni k jejich havárii?

6.    Kolik město stálo zhotovení dosud zpracovaných stupňů projektové dokumentace a kolik bude stát další činnost projektanta?

7.    Kolik bude stát realizace IV. a V. etapy PPO a bude se město na ní muset v případě získání dotací z veřejných zdrojů nějak finančně podílet?

8.    Jakým způsobem (podle jakého matematického vzorce) bude vyhodnocena anketa provedená mezi majiteli domů v záplavové zóně, která se skládá ze čtyř otázek, jednotlivé domy mají různý počet majitelů a naopak v některých případech je jedna osoba majitelem více nemovitostí?

9.    Z jakého důvodu shromažďuje město podklady pro zahájení územního řízení, když výsledky ankety nejsou dosud známy a zastupitelé města se nevyjádřili hlasováním?

Petiční výbor po důkladném prostudování projektu pro územní řízení dospěl k jednoznačnému závěru, že PPO, tak jak jsou navržena, město nejen neochrání, ale naopak jej vystaví novým velkým rizikům. Z toho důvodu se stavíme jednoznačně proti tomuto projektu.

Před zastupitelstvem města stojí zcela mimořádné rozhodnutí o stavbě, která svým rozsahem téměř nemá v historii města obdoby a jejíž negativní dopady budou nevratné. Město nemůže přenášet svoji samosprávnou kompetenci a s ní ovšem spojenou i velkou odpovědnost na v zásadě anonymní orgán státní správy v přenesené působnosti, jímž je stavební úřad. Představa, že stavební úřad v územním řízení vypořádá připomínky obyvatel města ke kontroverznímu záměru, jehož je město původcem a objednatelem a sejme tak z volených členů samosprávného orgánu odpovědnost za problematické rozhodnutí, je poněkud dětinská.

Vzhledem k závažnosti problému žádáme, aby

a)    hlasování o dalším osudu PPO na řádném zasedání zastupitelstva předcházelo pracovní jednání zastupitelstva, na které budou přizváni projektanti a zástupci petičního výboru a zastupitelé se tak mohli podrobně seznámit s podstatou problému a získat přehled o argumentech obou stran,

b)   hlasování zastupitelstva bylo jmenovitě zaznamenáno, tento seznam byl zveřejněn a pro budoucnost tak byla zachována informace, jak který zastupitel hlasoval,

c)    město zastavilo shromažďování podkladů pro podání žádosti o územní rozhodnutí, dokud nebudou známy výsledky dotazníkové akce mezi obyvateli města a dokud další postup v záležitosti IV. a V. etapy PPO neurčí zastupitelstvo města.

S peticí proti další výstavbě PPO z května 2012 a se všemi dalšími dostupnými podklady se zastupitelé mohou seznámit na webových stránkách www.vizeck.cz. Tento odkaz obsahuje i naše „Výzva spoluobčanům" z 27. 1. 2013, kterou zastupitelé obdrželi na svém lednovém zasedání.

Očekáváme Vaši písemnou odpověď do 15 dnů. Vzhledem k závažnosti situace považujte, prosím, tento dopis za otevřený.

S pozdravem

Vladimíra Konvalinková,

zástupkyně petičního výboru

Latrán 42

381 01 Český Krumlov

Obdrží:

Mgr. Dalibor Carda, starosta města, v tištěné verzi prostřednictvím podatelny MÚ

Ostatní členové městského zastupitelstva elektronicky