Černá a divoká zvěř zkříží každý rok podle záznamů myslivců na Českokrumlovsku cestu stovkám automobilů. Následky jsou zřejmé: kromě zmařených životů zejména černé a divoké zvěře a mnohatisícových škod na dopravních prostředcích jsou to často i vážná zranění cestujících v poškozených vozech.

Případů střetů aut se zvěří by však v policejních statistikách dopravní nehodovosti na Českokrumlovsku mělo brzy výrazně ubýt. Myslivci totiž kolem nejrizikovějších úseků silnic v regionu instalovali takzvané pachové ohradníky, jež by zvěř od cesty přes silnici měly odradit.

„Pěna je napuštěna kyselinou máselnou, která připomíná pach lidského potu. Látka je skutečně účinná; když se s ní potřísníte a pak sednete do auta, ve voze nevydržíte,“ připodobnil Josef Amcha, jednatel Okresního mysliveckého spolku Český Krumlov. Právě myslivci ve svém volném čase a bez nároku na odměnu pachové ohradníky kolem silnic v regionu rozmístili.

Škody za statisíce

- v roce 2010 vyjížděli policisté na Českokrumlovsku ke třem nehodám se škodou vyšší než 100 tisíc korun, při nichž se auta srazila s lesní zvěří
- škoda, která při nehodách vznikla, se vyšplhala na 394 tisíc korun, lehce zraněn byl jeden člověk

„Lokality pro umístění ohradníků jsme určili na základě zkušeností členů spolku. Jsou hlavně na místech, kde střety se zvěří evidujeme nejčastěji. U nás tedy mezi Kaplicí a Kaplicí Nádražím, Kaplicí a Dolním Dvořištěm, ale i v okolí Černé v Pošumaví anebo kolem silnice z Kaplice do Českého Krumlova,“ vyjmenoval Josef Amcha.

Na pořízení speciální pěny s účinným zapáchajícím koncentrátem Okresní myslivecký spolek Český Krumlov využil dotaci od krajského úřadu a nadace jedné z předních pojišťoven působících na českém trhu. „Na celý okres jsme dostali 50 tisíc korun, přičemž celkové náklady na pořízení ohradníků činily 50 060 korun,“ vyčíslil Amcha.

Doplnil, že tam, kde speciální pěna nešla umístit na stromy, si ale myslivci museli z vlastních zdrojů opatřit dřevěné kůly.

Josef Amcha zároveň připustil, že koncentrát s pachovou stopou, který je do speciální pěny nutné aplikovat přibližně každé dva měsíce, není všelék.

„Pokud zvěř někdo vyplaší, jako se to stalo nedávno u odbočky do Věžovaté Pláně a také u Skoronic, kde i přes nainstalované pachové ohradníky skončili pod koly aut srnci, žádná látka ji od úmyslu přejít silnici neodradí. Jestliže ale srna nebo divoké prase jdou pomalu, pachovou stopu zaznamenají a od silnice se odvrátí,“ podotkl Josef Amcha, jenž si vybavil asi dva roky starý případ, kdy prasata přebíhající silnici zkřížila u odbočky do Suchdola cestu jistému německému motoristovi.

„Řidič se jich lekl, vybočil ze silnice a porazil asi patnáct metrů lesa. Auto skončilo na střeše a pro jeho posádku letěl vrtulník letecké záchranné služby,“ popsal Josef Amcha.

Podle odborných odhadů snižují pachové ohradníky riziko srážky se zvěří až o 80 procent. Pěna, která se pravidelně plní účinnou látkou, je ekologická a má trvanlivost tři až pět let. V celém Jihočeském kraji by letos pachové ohradníky měly ochránit zvěř i motoristy až na 120 kilometrech silnic.

„Občas jezdím za tmy mezi Krumlovem a Kaplicí a už několikrát jsem tady před srnkami dobržďoval na poslední chvíli. Pokud tedy budou pachové ohradníky skutečně účinné, rozhodně ho vítám. Jen je škoda, že s podobným řešením někdo nepřišel už dříve,“ zmínil motorista Radek Kardaš.

Rizikem jsou také koroptve a včely

- jen za loňský rok řešila jedna z největších tuzemských pojišťoven asi 3500 pojistných událostí, při nichž se vůz střetl se zvěří; dohromady přitom šlo o škody za více než 120 milionů korun
- nejvíce obdobných karambolů se podle statistik pojišťoven přihodí na jaře a na podzim, nejkritičtějšími měsíci jsou pak květen a říjen – důvodem je zejména migrace za potravou a také říje
- ke střetům aut se zvěří dochází nejčastěji v ranních hodinách, nebo naopak pozdě večer, a to hlavně v lesních úsecích a stále častěji i na silnicích mezi poli
- průměrná výše škody při jedné takové nehodě se podle pojišťoven blíží k hranici 40 tisíc korun
- podle statistik vbíhá pod kola aut nejčastěji černá a vysoká zvěř, výjimkou nejsou ani lišky, zajíci, ale také psi anebo koroptve
- kuriózním viníkem jedné z nehod, jež se řadila do kategorie „střet se zvířaty“, byly včely, do jejichž roje vjel majitel toyoty. Ostatky většiny včel setřel stěračem, ale mnoho jich vlétlo do vozu. Ve snaze vyhnat je ven sjel řidič do příkopu a zastavil se o sloup elektrického vedení. Řidič vyvázl bez zranění, škoda na autě přesáhla částku 100 tisíc korun