Jan Dekret zemřel 4. dubna v českokrumlovské nemocnici v 66 letech. Službu kostelníka vykonával od roku 2005 do close Kostelník Jan Dekret u kaplického unikátného skleněného Božího hrobu v kaplickém kostele a při zvonění. info Zdroj: Deník/ Jaroslav Sýbek zoom_in Kostelník Jan Dekret u kaplického unikátného skleněného Božího hrobu v kaplickém kostele a při zvonění. roku 2018 s velkou horlivostí. A byly to jeho ruce, které pravidelně rozhoupávaly zvon sv. Anny na větším kostele sv. Petra a Pavla k polednímu zvonění.

Před lety Deníku přiblížil práci zvoníka. Přestože svatá Anna váží celých 480 kilogramů, rozpohybovat ji, podle Jana Dekreta, nechce ani tak sílu, jako spíš fortel. „Když si na to umíte zajít, je to hračka,“ líčil tehdy. „Zvon je třeba rozeznít hezky pomalu. A když už ho rozhoupete, dal by se ovládat jednou rukou. Lepší je ale držet lano oběma, lépe tak cítíte takt zvonu.“ Přestože jenom na Janu Dekretovi záleželo, jestli bude srdce svaté Anny pravidelně bít, svěřit je do rukou moderních přístrojů nechtěl. „Ruční zvonění má své kouzlo, které žádný elektrický časovač nemůže nahradit,“ byl přesvědčen a prozradil své tajné přání: „Kromě současného zvonu bývaly ve věži kostela zavěšeny ještě další dva: svatý Petr a Pavel a svatý Jiří. Pořád sním o tom, že jednou budu moci rozeznít všechny tři.“ To se mu nesplnilo, zvon sv. Anny zůstává ve věži i nadále osamocený.

Jan Dekret se narodil 25. března roku 1957 v Dluhošti jako osmé dítě v rodině Štefana a Anny Dekretových. Celá rodina se kromě vlastního zaměstnání věnovala domácímu hospodaření. Honza vzpomínal, jak od 10 let sekával trávu a také od dětství chodil do kostela, jednou si ho lidé dokonce spletli s knězem.

Kouzlo zvonů mu dal coby asi desetiletému ministrantovi poznat Jan Sojka z Dluhoště u Benešova nad Černou, odkud kaplický kostelník pochází. „Tehdy v Dluhošti stávala kaplička, ve které byl zavěšen malý, asi čtyřicet kilo těžký zvoneček,“ vzpomínal pro Deník Jan Dekret. „A že si prý mám zkusit zazvonit. To jsem dostal facek, než jsem získal potřebný grif,“ smál se. Novou dovednost pak ještě piloval na mnohem větších dílech starých mistrů v okolních kostelích. „Ať už to bylo v Benešově nad Černou, nedalekém Klení anebo Rychnově u Nových Hradů,“ pátral v paměti zkušený zvoník. close Kostelník Jan Dekret u kaplického unikátného skleněného Božího hrobu v kaplickém kostele a při zvonění. info Zdroj: Deník/Zuzana Kyselová zoom_in Kostelník Jan Dekret u kaplického unikátného skleněného Božího hrobu v kaplickém kostele a při zvonění.

Po základní škole se vyučil zedníkem u Pozemních staveb. V roce 1973 se seznámil se svou budoucí manželkou Jarkou, s níž se o dva roky později oženil. Přivedli na svět a vychovali dvě děti – Janu a Jana.

Jan Dekret pracoval jako zedník a také v lese. Po operaci páteře v 29 letech přešel k technickým službám. Na nějakou dobu se i vrátil k zedničině a pak pro zdravotní problémy odešel do invalidního důchodu.

„V roce 2005 převzal v naší farnosti službu kostelníka a vykonával ji s velkou horlivostí,“ vyprávěl kaplický farář Pavel Šimák. „Pomáhal také se stavebními úpravami na faře, vykachlíčkoval dolní koupelnu, zbudoval sádrokartonové příčky v několika místnostech. Pomáhal i v jiných farnostech, například v Malontech, kde se podílel na vybudování koupelny, v kostele položil v oltářním prostoru koberec. A především pečoval o květinovou výzdobu a úklid se svou manželkou, starali se o pnoucí růže před malým kostelem, oběma za to děkujeme.“ Kostelníkovým velkým koníčkem byly také pěstování květin doma, zahrádka i houbaření.

Měl rád svou rodinu, vnoučata a zvláště pamatoval na pravnučku Adélku.

Od listopadu se jeho zdravotní stav začal zhoršovat, několikrát byl hospitalizován. „Několik dní před jeho odchodem jsem ho byl v nemocnici navštívit, velmi si přál, abych všechny lidi v kostele pozdravoval,“ řekl Pavel Šimák. „To bylo jeho rozloučení se všemi.“

Zdroj: Farnost Kaplice, Deník