K náhledu do kobky, kde odpočívá téměř čtyřicet šlechticů, jim stačila jen drobná sonda s kamerkou. I tak dokázali doslova zázraky. O jejich bádání letos na podzim vyjde kniha.

close Do Rožmberské hrobky v klášteře po 400 letech nahlédli archeologové, mrtvé nechali odpočívat, i přesto zajistili řadu unikátních objevů. info Zdroj: Archiv Naše historie, Josef Vandělík zoom_in K výzkumu tamního podzemí se loni vrátili po deseti letech, protože skončila životnost zařízení monitorujícího uvnitř teplotu a vlhkost. V útrobách presbytáře se jim podařilo detailně nasnímat cínový sarkofág posledního z Rožmberků, Petra Voka. Identifikovali mimo jiné také kosterní ostatky jeho ženy, Kateřiny z Ludanic, včetně zlatého snubního prstenu a sametových šatů s masivním zlatým řetězem.

Jak informoval geoinformatik Jiří Šindelář ze spolku Naše historie a společnosti Geo-cz, díky novým nálezům se podařily vyvrátit tradující legendy. „V listopadu loňského roku jsme dokončili průzkum nepřístupné hrobky, kde odpočívá řada členů nejvýznamnějšího českého rodu Rožmberků. Do ní podle legendy neměl nikdo vstupovat 400 let, protože Petr Vok měl údajně z krypty vybírat cennosti na placení svých dluhů. Dokumentací nálezů jsme ale jeho jméno očistili,“ uvedl s tím, že našli šperky i další cenné artefakty.

Prsten milované ženy

close Do Rožmberské hrobky v klášteře po 400 letech nahlédli archeologové, mrtvé nechali odpočívat, i přesto zajistili řadu unikátních objevů. info Zdroj: Archiv Naše historie, Josef Vandělík zoom_in V úterý 1. února uplynulo přesně 410 let od pohřbu Petra Voka. Podle Šindeláře je jeho sarkofág opravdu uměleckým dílem. Minisonda umožnila jeho celkový vizuální průzkum i 3D sken zdobných reliéfů. Samotná průzkumná sonda je prototypem, který sestavil Jihočech Josef Vandělík. Sonda přináší kvalitní videozáznam, zajišťuje přesné mapování díky součástkám z raketové techniky i odběr vzorků pro případné přírodovědné analýzy. „Již před deseti lety jsme na víku objevili zlatý prsten zdobený emailem a drahými kameny červené a zelené barvy s netradičním tvarem korunky,“ popsal s tím, že zlatníci v současnosti tvoří podle digitálního modelu jeho kopii.

Kromě jedinečné Vokovy rakve zkoumali podrobněji i rozpadající se dubovou truhlu umístěnou na druhém sarkofágu. „Poprvé jsme se podívali i na pohřební výbavu a idenfitikovali kosterní ostatky, konkrétně lebku i zuby. Našli jsme řadu indicií, které nasvědčují tomu, že jde o manželku Petra Voka, Kateřinu z Ludanic,“ prozradil.

V noci z 5. na 6. listopadu roku 1611 umírá v Třeboni poslední Rožmberk Petr Vok. Podle kronikáře zaplnila jeho rakev poslední místo v rodové hrobce vybudované zakladatelem rodu v cisterciáckém klášteře ve Vyšším brodě. Vchod do ní byl zavalen kamenem a časem se zapomnělo, kde je skrytá. Vznikaly tak různé legendy a pověsti. Nejznámější pochází z pera Bohuslava Balbína, který popisuje, že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedí u kulatého stolu jako u sněmu. Poprvé lidé dovnitř nahlédli v roce 1902. Pokles několika schodů v presbytáři se tehdy stal důvodem k průzkumu podloží. Při něm průzkumníci odhalili klenbu a po jejím proražení nahlédli do podzemní dutiny. Přečetli si autentiku na sarkofágu Petra Voka, ale nevěřili, že se jedná o bájnou rodovou kryptu. O svém nálezu zanechali jen strohou zprávu. Moderní průzkum se uskutečnil až v 21. století. V roce 2008 se podařilo geofyzikálním měřením lokalizovat polohu hrobky v presbytáři kostela a o rok později do průzkumného vrtu zavedli minisondu přinášející první fotografie. Zlom přichází až v roce 2011. V předvečer 400. výročí úmrtí Petra Voka z Rožmberka byl proveden průzkum nový a pomyslná opona nejasností a záhad padla. Ukázalo se, že hrobka byla původně hlubší. V průběhu staletí byla upravena a přibližně metr pod podlahou pohřební komory se nachází ještě jedna úroveň historických pohřbů. Do podzemí se také podařilo dopravit speciální čidlo, které v nepřístupném objektu (od poledne 5. 11. 2011) v pravidelných šestihodinových intervalech měřilo a zaznamenávalo teplotu a vlhkost. To loni během posledního detailního průzkumu vyjmuli.

Informace doplnila archeoložka Jihočeského muzea Zuzana Thomová. „V hrobce se nachází dvě cínové rakve, u druhé nalevo od Voka nevíme, kdo v ní spočívá, protože nemá žádné označení. To je předmětem neúnavné diskuse,“ sdělila.

Ženské šaty i zlatý řetěz

close Do Rožmberské hrobky v klášteře po 400 letech nahlédli archeologové, mrtvé nechali odpočívat, i přesto zajistili řadu unikátních objevů. info Zdroj: Archiv Naše historie, Josef Vandělík zoom_in Situaci v hrobce podrobně zachytila kamera, na druhém sarkofágu leží dřevěná rakev. „Rakev nemá víko, a tak jsme mohli nasnímat i zbytky luxusních dámských šatů s řadou ozdob, konkrétně jde o rožmberské zlato v podobě řetězu,“ přiblížila nejnovější nálezy. Z ní odpadla bočnice na Vokovů cínový sarkofág a vypadl již zmiňovaný prsten.

Rodové erby na jeho rakvi jsou obracené, protože šlo o posledního šlechtice rodu pětilisté růže. „Značí to, že vymřeli po meči, jde o jakousi tradici,“ vysvětlila Thomová. Rakev zdobí osm funkčních madel s reliéfními hlavami, která sloužila k přenášení. „Ryté ornamenty u hlav i jinde na sarkofágu dle mého názoru opisují tvar písmene omega, které je poslední v řecké abecedě, a svědčí tak o konci v tomto případě Rožmberského rodu,“ míní archeoložka.

Na víku je zpodobněn Kristus na kříži a detailní nápis v kartuši. „Je zde přesně napsáno, že jde o Petra Voka, který zemřel na Třeboni 5. listopadu 1611,“ tlumočila s tím, že odborná literatura uvádí den úmrtí až 6. listopadu. Zajímavý je podle ní také detail, že Petr Vok leží typickým směrem, hlavou na západ a nohami na východ. „Pohřeb v dřevěné rakvi je však obráceně, byla druhotně vynesena na sarkofág, kvůli prostoru a při manipulaci ji zřejmě položili obráceně,“ podotkla.

Tým Jiřího Šindeláře vytvoří digitální kopii rakve Petra Voka, podle které by mohla být v budoucnu zhotovena její kopie. „Tyto data lze například poslat na 3D tiskárnu, detaily jsou při bližším zkoumání zdobené cizelováním, tepáním a rytím, což v heraldice znamená různé barvy. Na západním čele rakve jsme navíc objevili písmena IM. Domníváme se, že jde o podpis umělce, Jáchyma ze Soběslavi. Jde o zkratku, první a poslední písmeno jména Jáchym psané latinsky," upozornil Šindelář.

| Video: Youtube

Vydají svá zjištění knižně

Podle digitálního modelu má už letos zlatník vytvořit právě věrnou kopii prstenu, která bude umístěna ve vyšebrodském klášteře. Pro milovníky historie a zvlášť života Rožmberků letos vydají rozsáhlou knihu o tomto konkrétním nedestruktivním průzkumu podzemí ve Vyšším Brodě. „Už na podzim díky spolupráci s firmou Wienerberger vyjde ucelená publikace shrnující naše poznatky a ukáže i dosud nezveřejněný obrazový materiál,“ prozradil Šindelář s tím, že křest by se měl uskutečnit 6. listopadu 2022.

Průzkum rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě se mohl uskutečnit díky spolupráci organizací jako: Cisterciácké opatství Vyšší Brod, Naše historie z. s., Geo-cz, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Odbor kultury a památkové péče Jihočeského kraje, NPÚ, ÚOP České Budějovice, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského.

Video najdete ZDE.