Tak okomentoval prostředí, ve kterém se nachází vesnička Omlenice, její starosta Karel Holub. Dříve obec navštěvovaly kvanta lidí. Omlenice byla totiž proslulá jako lázně, což už dnes málokdo ví.

„Už kdysi dávno prý lidé pozorovali, jak má dobytek, který spásá trávu v okolí praménků, krásnou srst. Zjistili, že voda má blahodárné účinky,“ řekl Karel Holub.

O tom, že je voda v Omlenici léčivá, začali být místní obyvatelé přesvědčeni zhruba v 17. století. Už v roce 1656 postavil Jan Bedřich z Weidlingenu malý lázeňský dům. Ten byl následně rozšiřován. Léčbu vyhledávali i lidé z Rakouska. Tak to fungovalo do druhé poloviny 19. století.

Kořeny Omlenice sahají až do poloviny 14. století, kdy byla v roce 1358 poprvé zmíněna ves Omlenička. V Omleničce se celkově vždy děly nejzajímavější věci, osada má náves, kostel, zámek, dnes v ní sídlí i obecní úřad, přesto je vedená jako osada pod Omlenicí.

„V Omleničce bylo vždycky centrum dění. Dokonce měla i více obyvatel. Historií je ale daná jako hlavní Omlenice, což je zvláštní,“ řekl Holub.

Dnes už Omlenice a Omlenička nemají turistům pořádně co nabídnout, přesto sem tam nějaký návštěvník přijede. Naláká ho především bývalý zámeček, který už ale připomíná jen hromadu sutě.

„Máme tady pouze jeden obchůdek a hospůdku, takže toho opravdu moc nabídnout nemůžeme. Ale lidem by se mohl líbit klid a taková ta pohoda, která je tu evidentní,“ řekl starosta Holub.

Investiční akce

Omleničtí dlouhou dobu usilovali o celkovou rekonstrukci vodovodu v Omleničce. Nakonec se na ně usmálo štěstí v minulém roce. Díky dotaci byl vodovod opraven a v rámci projektu postavena i čistírna odpadních vod, která by měla začít fungovat v druhé polovině března.

„Jednoznačně to byl náš největší projekt za posledních několik let. Rozpočet akce totiž šplhal až k šestnácti milionům korun, což je pro obec naší velikosti opravdové sousto,“ řekl Holub.

Podobná akce je naplánována i v osadě Stradov. Jak ale starosta zmínil, nejdříve se musí dořešit aktuální projekt. „Musíme se nejdříve vyrovnat s jedním závazkem, a pak se teprve pustit do dalšího. Je stále co řešit, například cesty, jenomže těch peněz moc není.“

O kulturní vyžití se v obci kromě místních hasičů nyní stará nové sdružení Dráčci Omlenička. „Je to nové občanské sdružení, které vymýšlí spoustu dobrých věcí. Pravdou je, že bychom se mohli celkově na kultuře podílet více i my jakožto obec. To přiznávám,“ přiznal starosta.

Zámeček

Omlenický zámeček provází smůla. Dlouho doufali místní lidé v záchranu letité památky, ale naděje pomalu vyhasíná. „Zámeček bohužel rychle chátrá. Je to už spíše ruina,“ povzdychl si Holub.

Hromadný hrob obětí holocaustu upozorňuje na nacistické hrůzy

Společný hrob 63 obětí takzvaných transportů smrti za druhé světové války se nachází v Omlenici. Každoročně obec pořádá u místa, kde jsou pohřbeni převážně lidé z Belgie, Nizozemska, Polska a Francie, pietní akt. Ten však zajímá podle slov starosty obce Karla Holuba spíše starší lidi.

„Většinou přijdou důchodci, kteří s sebou berou svá vnoučata. Bohužel střední vrstva chybí. Lidé zapomínají,“ posteskl si Holub.

Pohřbené oběti holocaustu původně mířily z polské Osvětimi do rakouského Mauthausenu. Bylo to 25. ledna roku 1945. V době, kdy už se válka blížila ke svému konci. Jenomže transport byl z Mauthausenu vrácen zpátky.

Další dlouhou cestu v dobytčích vagónech spousta lidí nevydržela. Krutá zima, nedostatek oblečení, jídla a brutalita SS. Jen mezi Kaplicí a Horním Dvořištěm tehdejší jízdu nepřežilo zhruba 117 vězňů.

„Okamžitě po skončení války byly sebrány všechny zprávy o hrobech obětí a během roků 1945 až 1946 byli umučení vězňové exhumováni, identifikováni podle vězeňských čísel a důstojně pohřbeni do tří společných hrobů,“ informuje cedule na cestě k omlenickému masovému hrobu.

Hasiči mají budoucnost ve svých dětech

Práci manželů Schallenbergových pro omlenický sbor dobrovolných hasičů si nemohou lidé v obci vynachválit. Díky obětavosti místních manželů totiž v Omlenici po letech naplno fungují hned dvě hasičská dětská družstva.

„Máme z toho vážně radost. Mladým se daří. Do soutěží jdou opravdu s vervou,“ řekl starosta Sboru dobrovolných hasičů Omlenice Petr Drayer. Josef Schallenberg tvrdí, že je nejhlavnější, že se děti v obci nenudí.

Co vás vedlo k tomu dát v Omlenici dohromady dětské družstvo?
Rozhodli jsme se pro to zhruba před třemi roky. Prostě máme k dětem vztah. Začínali jsme tehdy s osmi mladými hasiči, kteří se pak smrskli na pětičlennou skupinku. Naštěstí se ale poměrně brzy rozrostla a dneska máme 15 dětí.

Jsou to všechno místní děti?
Máme děti z Omlenice a Omleničky, ale i z okolních obcí. Také z Kaplice mámě tři děti. Další dvě by měly přibýt.

V Kaplici dětští hasiči nefungují?
V současné době ne. Bylo by fajn, kdyby se našel rozumný člověk, který by se jich chtěl chytit. Jenomže nikdo takový zatím není. Myslím si ale, že kdyby se naskytnul, družstvo by se dohromady dalo.

Jak často se mladí hasiči v Omlenici scházejí?
Máme pravidelné schůzky jednou týdně. Dvakrát do měsíce je i nějaká soutěž. Účast na schůzkách se pohybuje zhruba na 80 procentech. Děti nepřijdou, snad jen pokud jsou nemocné.

Jak silný věkový rozdíl je mezi dětmi v družstvu?
Je poměrně velký, díky čemuž se v soutěžích pohybujeme spíše v horší polovině. Nejstaršímu je patnáct let, nejmladšímu sedm. Máme ale dvě družstva – mladší a starší.

Co je vaším hlavním cílem?
Bereme to se ženou tak, že se děti nenudí. Nedělají po obci nepořádek a tak podobně. (smích)

Dráčci se starají o pěkné kulturní vyžití

Nové sdružení omlenických maminek Dráčci Omlenička se pustilo naplno do kulturního života v obci. Ačkoliv funguje teprve od srpna minulého roku, už se dostalo do podvědomí některých lidí i mimo katastr své obce.

„Je to nové občanské sdružení, které má opravdu budoucnost. Dělají pěkné akce, za což jsme rádi,“ řekl starosta Omlenice Karel Holub.

Práci omlenických dráčků chválí i starosta místních dobrovolných hasičů Petr Drayer. „Hodláme spojit v organizování akcí síly, protože by to všechno maminky samy těžko zvládaly,“ řekl Drayer.

Jak zmínila Miroslava Nováková ze sdružení, hlavním cílem založení bylo, aby si děti na nejrůznějších akcích užily co nejvíce zážitků.

„Když se jim také budeme takto od začátku věnovat, budou děti ve vesnici sdruženější. Některé se mezi sebou ani neznají, což je škoda,“ řekla Nováková.