Postará se o to tesařský mistr a projektant lešení Petr Růžička, který v pondělí společně s ředitelem českobudějovické správy Národního památkového ústavu (NPÚ) Petrem Pavelcem slavnostně velkým dřevěným beranidlem zarazil dřevěný kůl do země a oficiálně tak zahájil restaurování této unikátní středověké památky.

„Chtěli bychom kromě obvyklé správy, oprav a udržování památek rozšířit naše aktivity," vysvětlil Petr Pavelec, proč NPÚ Jakobínku neopraví „jednoduše" pomocí moderních metod. „Jako kulturní dědictví nevnímáme jen stavby, ale i způsoby, jakými se o ně lidé v minulosti starali a jak je stavěli. Chceme ve větší míře realizovat podobné stavební experimenty, abychom uchovávali paměť těchto historických řemesel a stavebních postupů a abychom poskytovali větší prostor odborníkům, kteří se jimi zabývají."

„Princip je jednoduchý," popsal fungování historického beranidla. „Stroj má palici, ta se pomocí lana vytáhne do výšky, tam se uvolní a narazí do piloty, která zajede do země. Stroj jsme vyrobili na motivy tří ikonografií, jedné ryze středověké."

„Další jsou renesanční a barokní," upřesnil Petr Růžička. „Lze předpokládat, že i ve středověku stroj fungoval na stejném principu, protože to se neměnilo a fyzikálně to ani moc jinak udělat nejde." Jakobínka stojí ve svahu, takže bylo nutno před samotným založením lešení připravit terén. „V první chvíli jsme chtěli terén zarovnat a postavit tu prahy, pak jsem se ale rozhodl pro jiný způsob," popsal stavitel lešení. „Terén zvýšíme násypem, a aby měl potřebné parametry, vymyslel jsem jednoduchou věc: vytvoříme takové roubené krabice, což má oporu v tradici, protože roubení se zvláště ve slovanském prostředí jako konstrukční prvek stěn, hradeb atd. používalo, a krabice vysypeme štěrkem a teprve na nich budeme zakládat prahy lešení."

A právě zatlučením pilot k těmto bednám byla stavba slavnostně zahájena. Materiál na lešení, které se začne stavět po zimě, káceli řemeslníci v čele s Petrem Růžičkou. „Lešení bude stavěno a vyráběno úplně ručně, počínaje ručním pokácením stromů sekerami. Je to stavební experiment a snažíme se dodržovat technologie odpovídající době vzniku, tj. od středověku po renesanci," vysvětlil Petr Růžička. „Někdy používáme i recentní nástroje, které se tradičně používaly, někdy kopie středověkých nástrojů. Ale vždy se to váže k tomu, že to jsou technologie odpovídající dané době." Lešení bude pospojováno kovanými a dřevěnými hřeby. Samotné stavební části oprav včetně výměny kamenných krakorců pod budoucím ochozem věže se ujme firma Archatt Památky v čele s Františkem Jourou.

Co se jeřábu, který řemeslníci vyrobí přes zimu, týká, Petr Růžička se nechal inspirovat kresbami a plány z tzv. Codexu Atlanticus Leonarda da Vinciho. „Jeřáb se bude otáčet kolem celé věže, potřebujeme vyměnit i některé kamenné krakorce, na kterých vyroste dřevěný ochoz," přiblížil Petr Pavelec. „Opravy budou ukončeny na podzim 2017 a věž zpřístupníme patrně na jaře 2018. Nespěcháme, jakmile totiž opravy vypuknou, chceme dát prostor i školám, budou sem na praxi jezdit tesařští učni, bude se tu konat i mezinárodní vědecká konference. Chceme, aby to tu sloužilo jako malé didaktické centrum, v tomto ohledu ovšem bude mimořádně atraktivní."
Z fasády věže bude stržen břečťan, který prorostl do spár a ve zdivu vytvořil kapsy, kamennou fasádu čeká spárování a kompletní renovace. Lešení by mělo na věži, jejíž ochoz bude sloužit jako rozhledna, zůstat nějakou dobu i po zpřístupnění Jakobínky.