Kolem tří mrňavých koťat chodili lidé z českokrumlovského sídliště Plešivec den co den. Najednou ale byla koťata jen dvě a nakonec zbylo pouze jedno. Někdo je zabil. Alespoň si to myslí jedna z místních občanek, která nechtěla zveřejnit své jméno. Deník ho ale zná. Urputně se snažila mladé kočky dostat do místního útulku. Zjistila však, že to není tak jednoduché, jak se může zdát.

„Na Plešivci jsou kočky bez domova už léta. Místní lidé jim občas dají jídlo, takže se zde shromažďují. Venku jsou i v tom největším mrazu, přičemž se polovina někde ztratí či zahyne. Občas je i usmrtí někteří lidé,” líčila svůj příběh žena, kterou osud plešiveckých koťat zklamal. „Když se objevila tři koťátka, chtěla jsem, aby je odvezli do útulku. Staré kočky už jsou přece jenom zvyklé, venku dožijí, ale u mladých je ještě šance, že by si je někdo vzal. Nejdříve jsem byla na městské policii, tam jsem se ale dozvěděla, že musím kontaktovat přímo útulek. To jsem učinila.”

Značným překvapením pro ni však bylo, že navzdory tomu se o kočky nikdo nepostaral. „Tlačila jsem na útulek, že jsou to důvěřivá koťátka. Že pokud jim nabídnou alespoň trošku žrádla, v pohodě je odchytí. Nakonec mě ujistili, že si pro ně přijedou. Ale nestalo se tak.”

Před třemi týdny jedno kotě ubylo. „Někdo ho prostě zabil. Leželo mrtvé v jedné ze zahrad. Zmizelo pak i druhé, nejspíš ho někdo otrávil. Zbylo tedy jen třetí.”

Petr Apfelthaler z českokrumlovského odboru životního prostředí, pod který útulek pro zvířata spadá, potvrdil, že útulek skutečně kočky ve většině případů neodchytává. A to z několika důvodů. „Není možné chodit po městě a sbírat kočky. Mohou mít své majitele. Že stojí na zídce a mňoukají ještě neznamená, že někde za rohem nebydlí páníček,” zmínil včera Apfelthaler.

U koťat je pak problém, že pokud jsou příliš mladá, nemusí v útulku přežít. „Lidé k nám například přivezou třítýdenní koťata, která tím pádem nedostávají mateřské mléko. Staráme se o ně, pak po měsíci přijde viróza a je konec, protože nemají obranné látky,” upozornil Apfelthaler a zároveň připomněl, že krumlovský útulek je určen v první řadě pro psy. „Kočky bereme v případech, kdy jsou zraněné či handicapované. Tlak veřejnosti na nás je ale obrovský. A to hlavně po sezóně, kdy se chystají chalupáři domů, například do Prahy. Celé léto si vykrmují kočky a ty nám sem pak přivezou. Myslí si, že když jsme útulek, musíme se o ně přece postarat. Tak to ale není. Navíc nemáme ani potřebnou kapacitu.”

Otázkou také je, co s odchycenými kočkami. Zatímco psy útulek sem tam udá, u koček je taková šance minimální. U starších jedinců dokonce takřka nulová.

„Kočka, která je zvyklá na život venku, je neosvojitelná. Nemá s člověkem kontakt, může s ním i bojovat. Zvíře je tím odsouzené buď ke kastraci a následnému vypuštění, nebo k dožití v útulku. Z našeho pohledu je lepší nechat kočku žít volně. Pokud se tedy nejedná o ohnisko, kde došlo k přemnožení koček,” řekl Apfelthaler. Jedno z takových ohnisek léta hrozí právě na Plešivci. Paradoxem je, že snaha lidí, kteří opuštěným kočkám pomáhají krmením, má spíše opačný efekt. „Lidé jsou hodní, ale svým způsobem kvůli nim vzniká ještě větší problém,” upozornil Apfelthaler. „Na místo krmení se pomalu stahují kočky z celého okolí. Jsou neléčené, divoké a je mezi nimi hodně chorob, které se pak rychle šíří.”