Do továrny vjel osobní vagon s výletníky, které provezl po celém areálu a pak jim zastavil poblíž hlavní brány. Výletníci vystoupili a zamířili se podívat do provozu, zvaného roto. To už se jich ujmul vedoucí pracovník, který je provedl obrovskou halou, v níž spatřili proces výroby papíru ze dřeva.

Dost možná, že tato jízda byla první vlaštovka budoucnosti a do papíren jednou takto opravdu budou jezdit exkurze. V každém případě toto byla ojedinělá jízda.

„Jejím hlavním cílem je převézt tuto mašinu do papíren na zimní stání,“ vysvětlil jeden z jejích majitelů Jiří Uher, který cestu organizoval spolu se svým bratrem Pavlem. „Vlak má jinak stanoviště v Kolíně. Nabídli jsme svezení i jiným, takže cestující jsou vesměs fandové, kteří mají rádi vlaky a vše, co se týká železnice.“

Vlaky mají v rodině

Bratři Uhrovi dávali tento osobní vagon dohromady dva roky. Vlak M262 0209 s dvanáctiválcovým motorem a obsahem 55 litrů pochází ze Slovenska a když ho bratři Uhrovi sehnali, byl v dezolátním stavu. A jak se Pavel a Jiří ke svému koníčku dostali? „Můj děda, otec, strýc i bratr dělali u dráhy. Zkrátka je to v rodině,“ odpověděl s úsměvem Jiří Uher. S vlaky se po republice vydávají na všechny strany a na velké vzdálenosti. Předtím si ale pochopitelně po celé trase musí vyjednat všechna povolení.

Jízda do větřínských papíren byla premiérou, na kterou se fandové dráhy těšili. Trať vlečky do továrny má totiž jednu pozoruhodnost. „Tím je převýšení trati až 45 procent. To je u tratí výjimečné,“ podotkl Jiří Uher. To znamená, že vlak musel zvládnout mimořádně prudké stoupání a vzápětí prudké klesání. „Je to dobré, mašina to zvládla,“ konstatoval s upokojením Pavel Uher. „Dřív po této trati jezdilo kolem 130 vagonů denně. Teď jsou to tak tři vagony,“ řekl trochu posmutněle správce větřínské vlečky Josef Prüher.

To mrzelo i dvojici výletníků Petry Šubrta a Broučka z Dvora Králové nad Labem. „Tahle skutečnost nás nepotěšila, protože teď zbytek dopravy zajišťují kamiony. Ale jinak tento výlet včetně prohlídky provozu v papírnách se nám líbily moc. Rozhodně to byl pěkný zážitek,“ pochvalovali si.

„Také se mi to moc líbilo. Nikdy jsem tudy do Větřní nejela. Máme to sice prošlé pěšky, ale vlak nabízí zase jiné pohledy,“ ocenila také Gabrilela Půžová z Českého Krumlova.