Jak informoval vedoucí památkové péče při městském úřadu Milan Bureš, objekt se nachází na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Jindřichův Hradec. „Kostel byl postaven na místě původního zbořeného kostela v letech 1859-1860 stavitelem Kocábem. Nad vchodem je trojúhelníkový tympanon od Františka Malinovského. Byl dlouhodobě nevyužíván, částečná rekonstrukce zde byla provedena v 90. letech minulého století. Současný stav včetně schodiště však již opět vyžaduje stavební údržbu,“ konstatoval.

Sprejer. Ilustrační foto.
Vandal posprejoval kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci

Historie kostela sv. Jakuba je dle slov kastelána jindřichohradeckého zámku Jana Mikeše nedílně spojena s křížovou cestou, která k němu dosud vede a která vznikla v roce 1518. „Je to pravděpodobně vůbec nejstarší dochovaná křížová cesta u nás, přičemž v kostele byl cíl této cesty - Boží hrob. Ten skutečný v Jeruzalémě je vytesaný ve skále, a podobně i v Hradci byl umístěn pod úrovní terénu, tam, kde se dnes nachází černínská krypta,“ přiblížil.

Povídačka o tajné chodbě

Od doslovné nápodoby Božích hrobů se však brzy upustilo. „V 17. století se tak z neznalosti kontextu objevila pověst o tajemné podzemní chodbě, kterou je kostel spojen s hradem. Pověst je samozřejmě nesmyslná, ale v Hradci se traduje dodnes,“ vysvětlil kastelán.

Černínská hrobka v Jindřichově Hradci.
Černínskou hrobku poškodil nejen zub času. Podepsali se na ní i vandalové

Novodobé dějiny kostela jsou spojené s Karlem Evženem Černínem, který nechal starý, zchátralý, již od doby Josefa II. odsvěcený kostel zbořit a na jeho místě vystavět nový s rodovou černínskou hrobkou. Kostel byl vysvěcený roku 1860. „Příslušníci tzv. nedrahovické větve rodu Černínů tam následně byli pohřbíváni až do roku 1932, kdy zemřel a byl zde pohřben poslední člen této rodové větve František Černín,“ shrnul.

Přehlídka vandalství

Po válce a zestátnění jsou dějiny kostela už jen přehlídkou vandalství. „Vzhledem ke své odlehlé podobě byl pro hradeckou mládež vždycky takovým iniciačním místem spojeným s první cigaretou, ochutnáním alkoholu a nočními dostaveníčky,“ míní Jan Mikeš.

Tyto aktivity se na kulturní památce logicky podepsaly. „V 60. letech byl objekt vykraden. Tenkrát zmizelo všechno hodnotné vybavení včetně oltářních obrazů, a chátrání pokračovalo až do 90. let,“ naznačil smutnou historii.

Znesvěcení ostatků hrabat

V roce 1990 a 1997 došlo ke zničení a znesvěcení samotné hrobky. „Rakve byly rozbity a ostatky pochovaných poházeny v kryptě i okolí kostela. V červnu roku 1997 se rodina Černínů dočkala opětovného důstojného uložení. Došlo k pietnímu uložení do země vedle kostela a na stěnu přibyla deska s jejich jmény,“ popsal nápravu křivdy.

Svatotomášská madona bude po necelých sedmdesáti letech zdobit kostel ve Svatém Tomáši u Přední Výtoně nedaleko Vítkova Hrádku na Českokrumlovsku.
Svatotomášskou madonu odhalí u Vítkova Hrádku. Štěstí přinese neplodným

Poslední oprava kostela se uskutečnila koncem 90. let. „Nicméně na odlehlosti místa a zuboženém stavu parku, který patří městu se nic nezměnilo. Proto je kostel také opakovaně cílem sprejerů. V minulých letech byla pokreslena kostelní zeď, vrata do kostela i do krypty, místo je neustále zaneřáděno odpadky,“ upozornil na opakující se jev.

Navzdory problémům otevřeli veřejnosti

Podle kastelána však není v moci památkářů kostel neustále hlídat před vandaly. „To v našich silách opravdu není. Ale v minulém roce jsme jej v letních měsících poprvé po mnoha letech pravidelně otevřeli veřejnosti, plánujeme jeho opravu, včetně poškozených schodů k hrobce a doufáme, že město začne konečně do lepšího stavu uvádět i pozemky kolem kostela, jejichž zanedbanost k podobnému vandalství přímo svádí,“ podotkl Jan Mikeš.

Způsobené škody z posledního prosincového ataku vandalů včetně odstranění nevzhledných nápisů odhaduje na 30 tisíc korun. „Uvedení kostela do nějakého pěkného stavu je samozřejmě záležitost spíše jednotek milionů korun, ale jak už jsem řekl, musí jít ruku v ruce s kultivací okolí,“ uzavřel.

Křížová cesta ke kostelu svatého Jakuba v Jindřichově Hradci.
Vydejte se s námi po jednotlivých zastaveních křížové cesty v Jindřichově Hradci

Zajímavosti
- Křížová cesta vedoucí ke kostelu sv. Jakuba patří k nejstarším venkovním v ČR.
Kostelík nechal vystavět tehdejší majitel jindřichohradeckého panství Eugen Czernin hrabě z Chudenic.
- V důsledku reforem Josefa II. přestal sloužit, zvon byl převezen do Horní Pěny, oltář do Kačleh.
- V 19. století fungoval objekt chvíli jako skladiště střelného prachu hradecké vojenské posádky.
- Kostel dlouho chátral a hrozil zřícením. Hrabě Eugen se proto v roce 1854 rozhodl okolí zalesnit a když se přijel na svatojakubské návrší podívat, jak se dílo podařilo, byl tak spokojen, že zde nechal vystavět nový kostel s rodinnou hrobkou.
- 10. června 1860 byl nový kostel slavnostně vysvěcen českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Na stavbě se podílel architekt Bedřich Stache a stavitel Jan Kocáb. Hlavní gotický oltář z lipového dřeva zhotovil vídeňský řezbář a umělecký truhlář Franz Schönthaler. Autorem bočních oltářů – sv. Jakuba a sv. Evžena, byl chudenický umělecký truhlář Johann Wolf. Ve věži bily zvony z dílny Vojtěcha Pernera z Českých Budějovicích.Kostel sv. Jakuba u Jindřichova Hradce, historické snímky.Kostel sv. Jakuba u Jindřichova Hradce, historické snímky.Zdroj: archiv Státní oblastní archiv v Třeboni
- V roce 1945 přešel kostel s kryptou do vlastnictví státu a spravuje ho krajský Národní památkový ústav. Od 3. května 1958 je objekt památkově chráněn.
- Kostel byl několikrát vykraden (1968, 1990, 1997). Zbyly zde jen torza oltářů, zmizely sochy, obrazy a všechny cenné předměty. Při posledních nezvaných návštěvách nebyly ušetřeny ani ostatky 17 pohřbených členů rodiny Czerninů uložených v kryptě pod kostelem. Rakve byly vypáčeny, poničeny a jejich obsah rozptýlen v kostele i jeho okolí. V červnu roku 1997 byly pietně uloženy do země před kostelem pod desku s jejich jmény.