Několik let trvající snahy o znovuoživení a rekonstrukci českokrumlovského autobusového nádraží se podle všeho znovu ocitají zpět v bodu nula.

„Investor městu sdělil, že tuto záležitost nyní pozastavuje a přesouvá na druhou polovinu letošního roku,“ okomentovala situaci místostarostka Jitka Zikmundová. Jediný zájemce, který od města chtěl zakoupit pozemek a postavit zde multifunkční zařízení, si vzal určitý oddechový čas. V současné době se něčemu takovému nelze divit, podobně se chová mnoho jiných firem.

Bude, nebo nebude rekonstrukce? A je vůbec nutná? Podle mínění části obyvatel ano. „Je to hrozné. Už jenom, když přijedou cizinci a ještě v autobuse se ptají, jestli už doopravdy jsou na autobusovém nádraží, to je ostuda. Vůči tomu, jak je Český Krumlov proslavený, tak už jen nádraží mu dělá strašnou vizitku,“ myslí si jedna z cestujících Hana Churanová z Větřní.

Jde o to, jak velká tato část obyvatel je. Podle průzkumu, který zpracovalo architektonické studio A 8000, českokrumlovským autobusovým nádražím denně projde či projede zhruba 1300 lidí. V českobudějovickém Merkury Centru, které je součástí tamního autobusového nádraží, se za stejnou dobu otočí asi 35 tisíc lidí. Jak se zachová vedení Českého Krumlova?

„Je velmi pravděpodobné, že nebudeme čekat a pokusíme se přistoupit k rekonstrukci nádraží vlastními silami a vlastními prostředky,“ dodává místostarostka Zikmundová s tím, že město hledání jiného investora stále nevylučuje.

Samotné jednání, právní poradenství a příprava tohoto projektu stála Český Krumlov zhruba 300 tisíc korun. Neměly by to ale být zbytečně vynaložené peníze. „Všechny materiály, smlouvy a principy, které se vyhotovily v souvislosti s tímto jednáním, jsou dále použitelné, jen je budeme modifikovat pro jiné příležitosti,“ ujistila Jitka Zikmundová.

„Největším architektonickým počinem je nepostavit nic,“ uvedl na jedné z prezentací s nadsázkou architekt Martin Krupauer. Jeho architektonický atelier A 8000 představil českokrumlovským zastupitelům už několik variant studií toho, co by teoreticky v místě autobusového nádraží mohlo vyrůst. Od multifunkčního obchodního centra, přes hotel nebo komplet rodinných domů, to vše v kombinaci s novým autobusovým nádražím a parkovišti. Poslední možností, která městu zbývá, je návrat k takzvané „nulové variantě“, tedy opravdu nepostavit nic, opravit jen něco, případně pozemek rozparcelovat, nádraží zmenšit a na zbylé části postavit odstavné parkoviště, které by mohlo vydělávat.

Dosavadní velkou budovu je možné opravit nebo prodat či opravit a pronajímat. Takové možnosti navrhovali například zastupitelé Dana Kuchtová a Miroslav Máče. Nultá varianta s sebou přináší ovšem otázku peněz. Zatímco všechny ostatní možnosti by financoval někdo jiný, v případě malých oprav by vše muselo hradit samo město.