Před dvěma dny skončilo letošní zasedání mezivládního Výboru světového dědictví UNESCO v Paříži, který mimo jiné projednával takzvanou Zprávu o stavu historického statku Český Krumlov. Za vedení města se jej historicky poprvé účastnila místostarostka Jitka Zikmundová.

Co důležitého pro Český Krumlov z tohoto jednání vyplynulo?
Jsem moc ráda, že jsem tam byla. Pochopila jsem, že je velmi důležité, aby někdo z místa zapsaného na UNESCO alespoň jednou takové jednání zažil, pochopil jak probíhá a jak se tam jedná, co za informace je tam potřeba a poznat se s klíčovými lidmi z Centra světového dědictví, kteří připravují veškeré podklady a materiály pro jednání výboru. Během celého roku jsou právě oni partnery pro naší komunikaci s centrem světového dědictví, potažmo výborem…

Ovšem kdykoliv jsme se o něčem takovém bavili dříve, zaznívalo, že smluvním partnerem je stát, takže by s Centrem světového dědictví mělo komunikovat Ministerstvo kultury?
Partnerem vždy zůstane smluvní stát a jeho příslušná organizace a v případě České republiky je to Ministerstvo kultury, ale nynější zkušenost ukazuje, že komunikace je možná a otevřená i pro zástupce samotné památky, měla by však být vždy v souladu a koordinaci s Ministerstvem kultury. Přiznám se, že je mi moc líto, že už jsme nejeli na zasedání do Seville v roce 2009. Už bychom to znali a věděli…

Na co se ale asi logicky nejvíce čeká, je nějaká informace ohledně otáčivého hlediště. Jak na ně reaguje výbor?
Litují, že termín řešení je prodloužen do roku 2015. Žádají smluvní stát, aby byl urychlen proces jeho odstranění a rehabilitace celé této plochy. V podstatě chtějí, abychom předložili projekt řešení, jak bude umístěno a abychom definovali jeho dopady na mimořádnou univerzální hodnotu statku.

Ve vaší citaci, kterou přinesl už tuším rozhlas, jsem vyrozuměl ale, že ohledně točny UNESCO nedalo Českému Krumlovu žádné konkrétní doporučení. To si přece navzájem odporuje. Jak tomu mám rozumět?
U nás se dlouhodobě možná mnoha lidem jaksi zařízlo do hlavy něco v tom smyslu, že jsme UNESCO k něčemu nuceni. Vůbec ne. Celé je to postavené na principu dobrovolnosti a odpovědnosti. My jsme chtěli být památkou na Seznamu světového dědictví UNESCO, dobrovolně jsme přijali principy a podmínky a pravidla. Čímž jsme dali najevo, že s nimi souhlasíme. A oni se nás ptají: V tomto ohledu nejste s podmínkami v souladu. Co uděláte pro to, aby to bylo v pořádku?

Jinými slovy, nikdo nás nenutí být na seznamu Seznamu světového dědictví UNESCO…
Oni čekají na naše rozhodnutí a řešení.

Pokud bych tedy měl konstatování výboru přeložit do srozumitelnější češtiny, pak by to asi mohlo znít: Dohodněte se, co vlastně v té zahradě chcete a jak budete mimořádnou univerzální hodnotu památky chránit. Udělejte k tomu studii a tu nám předložte. Je to tak?
Doposud jsme nedali žádnou konkrétní odpověď, nenavrhli jsme řešení. A toto současné rozhodnutí výboru je výzvou, abychom do prvního února 2013 předložili plán a harmonogram řešení celé této lokality…

Zámecké zahrady?
Ano. Chtějí detailní a konkrétní ukázku toho, co tam bude, jak to bude vypadat, kdy to uděláme… Času jsme na něco takového měli poměrně dost. Zprávu, kterou chtějí, musí opět předložit stát, čili na její přípravu máme asi tak rok.

Jinými slovy, jak to někteří lidé vnímají: boj o případné zachování nebo naopak vymístění otáčivého hlediště spíše vrcholí, než aby skončil?
Boj není namístě. Bylo mi tam také naznačeno, že bychom se měli dohodnout a najít společné řešení. Bylo nám tam také doporučeno, abychom neřešili jen točnu, ale abychom se bavili o řešení celé zahrady. Jak bude dál fungovat zámecká zahrada, protože ona je tou památkou.

Co dalšího přineslo jednání UNESCO Krumlovu?
Oficiální jednání končí tento týden a oficiální závěrečný text bude k dispozici až během dvou tří týdnů. V každém případě je výsledkem projednání Stav zachování statku Historické centrum Českého Krumlova rozhodnutí, které říká, že výbor bere pozitivně na vědomí přípravu management plánu historického statku, doporučují nám v této přípravě pokračovat a nabízejí nám při tom spolupráci.
Další věcí je požadavek, abychom (myšleno Česká republika) připravili definici mimořádné univerzální hodnoty, což je kvalifikační kritérium, podle kterého se posuzuje, zdali jsou památka či přírodní útvar hodny zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 1992, když se zapisoval Český Krumlov, nebylo toto kriterium ještě požadováno. Postupně musí všechny zapsané památky tuto hodnotu definovat.
Také během oprav a rekonstrukcí v historickém centru Českého Krumlova by měly být používány klasické historické technologie…

Pokud si dobře vzpomínám, v jednom z rozhodutí výboru bylo na adresu Českého Krumlova řečeno, že by se mělo zabránit jeho ohrožení turistickým ruchem…
Ano, to je psáno v historicky prvním dokumentu, při samotném zápisu města na Seznam kulturního a světového dědictví roce 1992. UNESCO v něm žádá stát, aby podnikl všechny kroky a opatření pro to, aby historické centrum nebylo ohroženo tlakem cestovního ruchu. Ale takováto formulace už například chybí i zápisu Prahy nebo Telče. Nevím, proč to takto bylo formulováno zrovna v případě Českého Krumlova. Zřejmě na základě tehdejší posudků pořízených pro samotný zápis. Už tehdy bylo asi zřejmé, že cestovní ruch tu bude hrát velkou roli.
Jeden z ohrožujících faktorů je i ve směrnicích UNESCO cestovní ruch jako činnost člověka zmiňován.
Ale vrátím-li se ke Zprávě , informovali jsme například také o tom, že připravujeme rekonstrukci autobusového nádraží, že už probíhá rekonstrukce klášterů, že bude nutné vyměnit most pod pivovarem a také o záměru studie dopravního tunelu, to vše jsou velké projekty, které mohou ovlivnit hodnotu statku.