Výstava Šlechtické slavnosti a zábavy ve zrekonstruované budově Mincovny na druhém nádvoří je čerstvou novinkou českokrumlovského zámku v této sezoně. Upozorní na ni již při vstupu na druhé nádvoří dobové zábavné hřiště, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet některé hry, kterými se šlechta bavila od 16. do 19. století. Najdou tam třeba kuželník, kolotoč, u kašny zlaté plovoucí rybičky, házecí kroužky a jiné hry.

Výstavu Šlechtické slavnosti a zábavy v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů v sálech Mincovny připravil zámecký tým v čele s kastelánem Pavlem Slavkem spolu s Národním památkovým ústavem a dalšími odborníky. Slavnostním zahájením v Krumlově tak odstartoval celostátní letošní projekt na českých památkách Rok šlechtických slavností 2022.

Výstava v Mincovně
K zakoupení je i stejnojmenná publikace, která shrnuje téma šlechtických slavností a zábav, obsahující katalogová hesla nejvýznamnějších vystavených předmětů.
Výstava Šlechtické slavnosti a zábavy je návštěvníkům přístupná od 1. července 2022. Vstupné pro dospělého je 100,- Kč.

„Cyklus Po stopách šlechtických rodů organizujeme už 12 let,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. „Po dvanácti letech se vracíme do rožmberského dominia, neboť jsme začínali v roce 2010 na hradě Rožmberk. Přemýšleli jsme, jestli v tomto těžkém roce, kdy v přímém přenosu sledujeme válečné události na Ukrajině, kde se ničí kulturní památky, společnost se potýká ještě s dopady koronaviru, zmítáme se v energetické krizi a ceny rostou geometrickou řadou, máme toto téma vůbec připomínat a otevírat. Ovšem plán výstav jednotlivých roků se řeší hodně dopředu. Tato výstava je v plánu už od roku 2019 i ve vazbě na obnovu Mincovny. Pak jsme si řekli, že šlechtické slavnosti a zábavy nejsou jenom připomenutím bezstarostnosti zábav, ale jsou i symbolem sounáležitosti, jedinečnosti a kulturnosti společnosti. Proto jsme od záměru neustoupili. Těší mě, že můžeme hlavní návštěvnickou sezonu započít touto velkolepou výstavou na tak významné památce, kterou areál hradu a zámku v Českém Krumlově bezesporu je.“

Nová sezonní výstava připomíná v širších souvislostech slavnosti, zábavy a rozmanité volnočasové aktivity, které se v období od 16. do začátku 19. století odehrávaly nejenom na zámku v Českém Krumlově za vlády Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů.

Návštěvník po vstupu do Mincovny postupuje výstavou, jako by byl sám účastníkem velkolepé slavnosti. Symbolicky prochází slavnostním průvodem s alegorickými vozy až k trůnům hostitelů, následně vstupuje na kolbiště, kde se stává svědkem turnajového klání, jež mívalo podobu čtyř sportovních disciplín. Účastní se hostiny, na níž nechybí vzácné kusy stolního náčiní včetně žertovných pohárů a keramiky. Pod pokličku nahlédne mistrům kuchařského umění a pozná, z jakých chodů sestávalo slavnostní menu. V části věnované baroknímu divadlu se seznámí s operou Derviš, která byla v českokrumlovském zámeckém divadle uvedena na podzim roku 1795. Uvidí zde originální kostýmy a rekvizity, části kulis nebo dobové partitury a hudební nástroje. Nakoukne i do zákulisí divadla a poodhalí jeho provoz. Poslední část je věnovaná tanci, plesům a maškarním rejům. Kurátoři výstavy využili i vstupní chodby, aby zmínili kratochvíle v zámeckých zahradách a venkovní sportovní aktivity. Nechybí ani připomínka barokních ohňostrojů a iluminací.

„Šlechtické slavnosti bývaly zábavou pro všechny zúčastněné - pro šlechtu, která vystupovala v roli herců, i pro diváky, obyvatele měst a panství, kde se slavnosti odehrávaly,“ vysvětlila hlavní kurátorka výstavy Duňa Panenková. „Jednalo se o několikadenní divadlo, které bylo k vidění v ulicích, na náměstích, v parcích a v interiérech paláců a zámků. Zařadili jsme téma do epochy, kdy tady byly nejúspěšnější, nejvýznamnější, nejbohatší, nejreprezentativnější rody, které byly blízké panovníkovi a sdíleli s panovníkem nejenom diplomatické, politické a další problémy vlády, ale také výlety do ciziny, kde čerpali informace a inspiraci. Rožmberkové stáli na začátku. Pak přišli Eggenbergové, Schwarzenberkové. Proto jsme zařadili téma výstavy do 16. až 18. století.“

V sálech Mincovny se nyní návštěvník ocitne v jiném světě s mnoha překvapeními. „V lednu jsme ještě vůbec netušili, kam dojdeme, jakým směrem půjdeme,“ je s výsledkem nadmíru spokojen kastelán zámku Pavel Slavko. „Nejdřív jsme měli úžasné představy, připravily se koncepce, projekt, kolik bude doprovodných výstav, opravy budov, komínů, střech, do toho příprava sálů a k tomu nádherné artefakty. Pak pochopitelně přišlo vystřízlivění, objevily se ekonomický problém, politický, vojenský, společenský problém… Tak jsem velmi rád, že jsme našli zlatou střední cestu a výsledek na ty možnosti je úžasný, jsem na něj pyšný. Architektka i Duňa jsou profesionální výstavnice s nesmírnými zkušenostmi s výstavními prostorami po celé republice i v zahraničí. Jejich nápady a způsob pojetí výstav je úžasný. Samozřejmě náročný a komplikovaný.“

K vidění je okolo čtyř stovek autentických předmětů, převážně z depozitářů českokrumlovského zámku nebo ze sbírek státních hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Na výstavu se podařilo zapůjčit například vzácný soubor renesančních šperků z Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, turnajové zbroje z Muzea Kroměřížska nebo Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici či fascinující obraz od Hanse Jacoba z roku 1610 zachycující hromadnou jezdeckou turnajovou scénu, který je ve sbírkách Městského muzea a galerie Polička. Vzácné knihy, tisky a listiny zapůjčily Státní archiv v Třeboni, Národní knihovna nebo Ústav dějin umění. Unikátní kousky ze svých sbírek neváhali do Českého Krumlova zapůjčit ani soukromí sběratelé. Součástí výstavy jsou i animace.

„Z krumlovského zámku jsou na výstavě kostýmy, paruky, artefakty z barokní mašinerie, to je oddíl barokní divadlo,“ doplnil Pavel Slavko. „Největší byl objev Martina Voříška. Tady naproti v archivu našel originální libreto opery z 2. poloviny 18. století o dervišech. Získal k tomu tolik informací včetně popisu režie té hry, že se přesně mohly identifikovat i kostýmy a herecké rekvizity, které k repertoáru toho díla patří. To je nesmírně cenné. Všude jinde se fabuluje, jak scény a kostýmy mohly vypadat. Ale tady jsou přesné podle historie.“