Až pojedete z Českého Krumlova podél Vltavy směrem na Rožmberk, zkuste někdy zastavit asi jeden kilometr za Větřní. U lesa v místech, kde jsou proti sobě dvě autobusové zastávky či spíše odpočívadla, najdete v lese asi deset metrů od silnice na stromě přibitý památníček se jménem Nelson B. Marvin.

Pomníček tu býval po válce, pak zmizel. Od minulého víkendu je tu znovu. O jeho obnovu se postarali členové českobudějovického klubu Veteran army s pamětníkem Josefem Vachem.  „Můj otec pracoval po válce jako četník a dělal i tlumočníka Američanům," zavzpomínal v sobotu Josef Vach a pokračuje: „Ti otce jednou zavedli na toto místo a vyprávěli mu, že tu tenhleten kluk padnul. Táta si vzal za své, že pomníček bude udržovat. Jenže později přišel rok 1948 a to byl konec. Pomník zmizel."

Ačkoliv měl otec, tedy Josef Vach starší, na své americké přátele z konce války stále kontakty, neměl prakticky šanci se s nimi po osmačtyřicátém roce spojit. Už tak měl problémů dost. Pracoval jako četník, ale v roce 1950 byl na podkladě lživých obvinění agenty STB  zproštěn služby a veškerých výsluh a finančních nároků. Po osmdesátém devátém roce se ještě pokusil kontaktovat novou americkou velvyslankyni, ale bez odezvy.

„A protože otci už bylo 84 let a věděl, že znovuobnovení památníčku už se asi nedožije, vzal mne sem, v blízkosti původního místa jsme do jednoho stromu zatloukli hřebík," dodává Josef Vach mladší.
Léta běžela a Josef Vach se náhodně setkává s Jiřím Zemanem z českobudějovického klubu Veteran Army Vehicles, kterému se jinak neřekne, než Yves. Slovo dalo slovo, oba dokonce zjistili, že jejich otcové se jako četníci pravděpodobně znali. A pak přišel na řadu Marvin Nelson.

„Navštívili jsme místo události, pořídili fotodokumentaci a oslovili jsme Obecní úřad Větřní s tím, že bychom měli a mohli na domě bývalé četnické strážnice a zároveň štábu 104. pěšího regimentu zhotovit pamětní desku události. Zároveň s touto deskou zhotovit i originální připomínkovou desku na místě padlého Nelsona Marvina," doplnil Jiří Zeman.

Pak ale začalo velké martýrium hledání skutečného hrobu. Jiří Zeman tím strávil několik měsíců.
„Nejprve jsem hledal na internetu v záznamech padlých vojáků, po různých hrobech v Evropě. Žádný záznam. Potom v samotné 26th pěší divizi a 104. regimentu. Zase nic. Poté mě napadlo, že by mohl mít purpurové srdce za zranění. Také nic.  Našel jsem ale  odkaz na jména vyznamenání medaile Silver Star," vyjmenoval včera Yves, Jiří Zeman.    Jenže Silver star dostalo 5 782 vojáků z různých států USA. Kde však je rodné místo nebo stát Marvina Nelsona? Věc byla o to horší, že hrob Marvina Nelsona nenašel na žádném armádním hřbitově, jak obvykle bývá zvykem. Americké také vojáky padlé v Evropě či jinde mimo území USA nikdy nepřeváží do Států, jediná výjimka byla jen na vyžádání rodiny a zaplacení převozu a to ještě jen do roku 1944.

„Přísahám, že jsem procházel všechny státy USA a těch pět tisíc jmen. Je až příliš mnoho Nelsonů, což je celkem běžné jméno jako Kovář. Až jsem narazil na Missouri. Jenomže to má asi tisíc měst a tisíc hřbitovů. Dostal jsem se na hřbitovy všech Nelsonů pohřbených od roku 1840 až po dnešek, ještě že je mají perfektně evidované," naznačuje hledání Yves. Teprve až při porovnání s původní málo čitelnou fotografií poválečného památníčků z Čech Jiřího Zemana napadlo, že by to mohlo být Dent County.

Celý článek si můžete přečíst v úterním tištěném vydání Českokrumlovského deníku.