Ve třech případech se prokázalo, že příčinou požáru byla nedbalost při pálení. Ačkoliv je takové pálení velice nebezpečné, lidé se do něj každoročně pouštějí. Nejspíš si už ale neuvědomují, že jim hrozí vysoká pokuta. Takové pálení je pak může vyjít na 25 tisíc korun. Právnické osoby by dokonce musely zaplatit až půl milionu korun.

„V souvisloti s pálením trávy, lesní hrabanky, klestu a podobně na svém pozemku nejsou stanoveny přímé povinnosti. Jsou to pouze doporučení, avšak jejich dodržení je základem pro to, aby k požáru nedošlo,“ upozornila mluvčí hasičů Vendula Matějů. „Mám na mysli například ohraničení ohniště, hlídání pálení odpovědnou osobou, důsledné uhašení po skončení pálení, ohlášení pálení na Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru, braní ohledu na povětrnostní podmínky a tak dále.“

Nebezpečí vzniklé pálením trávy by se nikdy nemělo podceňovat. V nejhorších případech může takový požár skončit i smrtí. Na vypalování trávy by měl rovnou zapomenout hlavně člověk, který je málo pohyblivý. Šéf jihočeské záchranky Marek Slabý upozornil, že stačí, aby vítr zafoukal nečekaným směrem, a může dojít k popálení nebo se člověk nadýchá kouře. Nejhorší je, když dotyčná osoba zpanikaří. Na Českokrumlovsku naštěstí k žádnému takovému požáru, který by skončil v posledních dvou letech tragicky, podle Venduly Matějů nedošlo.

Hlavním nebezpečím je rozšíření požáru na další hořlavé materiály. „A těmi mohou být jak další trávy, rostliny, stromy, lesy, tak také stohy slámy, skládky dřeva, následně kůlny, garáže, domy… Tam už vzniklá škoda může jít do staticíců,“ uvedla Matějů. „Pokud dojde k situaci, kdy se pálení vymkne z rukou, málokdy má sám člověk šanci toto zvládnout. Požár se většinou šíří rychle a nezbývá nic jiného než zavolat jednotky hasičského záchranného sboru.“