Firma C.D.K.K. Investment jej v budoucnu chce proměnit v logistický areál, který bude zaměstnávat přibližně 2000 lidí. Zástupce firmy František Jelen plány potvrdil. „Záměrem je výstavba logistického areálu v místě, kde to umožňuje dlouhodobě územní plán,“ uvedl s tím, že záměr byl prezentován na úřední desce.

Jenže zemědělská půda, na které by vyrostly haly, je podle neplachovského starosty Luboše Zasadila nejkvalitnější v celé oblasti. „Dvůr byl především zaměřen na zemědělskou výrobu. Za dob minulého režimu zhruba do devadesátých let 20. století v něm byly dílny, sklady a  kanceláře pro zemědělský podnik MAVELA Dynín. Zemědělskou půdu obhospodařovalo družstvo Ševětín,“ komentoval starosta.

Podle něho byl dvůr po roce 1990 navrácen původnímu majiteli panu Frankovi.

„Zpočátku vzkvétal. Byla zde i krásná restaurace s ubytováním. Konaly se tam i svatby a jiné zábavné akce. Navštěvoval ji i současný prezident. Dále pan Frank provozoval ve dvoře velké zahradnictví s lesní školkou. Postupně ale areál začal upadat. Pravděpodobně spadl do exekuce,“ popsal Luboš Zasadil. Poté podle něho na pozemcích patřících dvoru vyrostla solární elektrárna.

Ševětínská starostka Romana Hajská vidí lokalitu Švamberk ale jinak. „Budovy jsou mnohaletým nevyužíváním natolik zdevastované, že se stávají stavbami nebezpečnými, proto byly vydány demoliční výměry. Lokalita Švamberk je svým umístěním vhodná pro výstavbu lehkého průmyslu, a to z důvodu dopravní obslužnosti, vzdálenosti od zástavby a jako budoucí zdroj financí pro rozvoj Ševětína,“ hájí plán starostka.

Bagr nyní demoluje historický dvůr Švamberk poblíž Ševětína na Českobudějovicku.
VIDEO: Bagr rozebírá dvůr, lidé křičí

PRACOVNÍ MÍSTA

Areál má být podle Romany Hajské budovaný postupně až do roku 2024. „Pro místní i okolní obyvatele se naskytnou pracovní příležitosti, které bude možno využít,“ myslí si.

Obyvatelé se proti vzniku průmyslového areálu bouří. Jenže bagr tento týden již rozebíral dvůr Švamberk.

Podle Pavla Hájka z českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) podnět k návrhu na prohlášení dvora Švamberk za kulturní památku byl podán na ministerstvo kultury (MK) v roce 2008. Na konci roku 2011 si ministerstvo vyžádalo dle jeho slov stanoviska příslušných orgánů. „Národní památkový ústav, krajský úřad i českobudějovický magistrát vydaly souhlasné stanovisko s prohlášením dvora Švamberk za kulturní památku,“ popsal.

Tehdejší vlastník objektu ale podle něho vyjádřil zásadní nesouhlas. Jako důvod uváděl schválený územní plán, který počítal se vznikem průmyslové zóny v místě dvora a jeho okolí. „Územní plán nepočítal se zachováním dvora. Dále argumentoval havarijním stavem a zejména kontaminací pozemků, na kterých dvůr stojí jako důsledek předchozího využívání dvora zemědělským družstvem,“ uvedl památkář. Doplnil, že na základě těchto skutečností vydalo MK v květnu 2015 rozhodnutí o neprohlášení dvora za kulturní památku. „Za současného stavu NPÚ nemá žádný nástroj, který by demolici zabránil,“ reagoval Pavel Hájek z NPÚ.