Radek Paráček z Hašlovic na Českokrumlovsku, který pracuje v masně v Bad Leonfeldenu, je na třítýdenním turnusu v Rakousku. „Probírali jsme nové nařízení s kolegy u oběda, ale zatím oficiálně nic nevíme, myslíme si, že to bude platit až pro další turnus, my už to tady do té příští středy doklepeme.“

I kdyby mohl odjet hned domů, vydrží do příští středy. „Lepší než karanténa,“ říká. Plat by nejspíš nebral, rakouský kurzarbeit by mohl jejich zaměstnavatel využít jen v případě, že by masnu zavřel. To v plánu nemá. „Šéf zrovna řeší, jestli by nebylo lepší, kdyby nás tu přihlásil na rakouský úřad práce.“

I když je v okrese Urfahr-okolí, kde Bad Leonfelden leží, vyšší procento výskytu koronaviru, nákazy se Radek Paráček nebojí.

Jiří Vochozka z Jindřichova Hradce v Rakousku pracuje jako řidič kamionu. „Do práce jsem odjel hned po zavedení prvního opatření. Dohodli jsme se s manželkou, že tu zůstanu minimálně tři týdny. Firma mi platí ubytování a také víc jezdím, tak si vydělám víc. Přemýšleli jsme nad tím, že tu budu bydlet i déle, abych v Čechách pak nemusel být v karanténě. Toho se zaměstnavatel bál už před uzavřením hranic, že se mu lidé z Česka nevrátí. Jsme tu čtyři Češi a zůstali jsme. Snížení doby výjezdu na čtrnáct dnů na mém rozhodnutí nic nezmění, dál v práci zůstanu a domů se zatím vracet nebudu. Tím i rodinu ochráním před nákazou,“ uvedl řidič.