Honza Kučera.„Zaměstnavatel mi vyšel vstříc, bydlet budu na firmě, kde máme zázemí, za což jsem rád,“ říká. „Teoreticky bych tu mohl být napořád, ale prakticky čekám na další vyjádření vlády. Podle toho se pak zařídím.“

Dřív než za 21 dní se do Česka vrátit ani nemůže. To plyne z nařízení vlády pro přeshraniční pracovníky, které platí ode dneška. „Přišel bych o status pendlera a už bych se do práce nedostal. To bych nerad, protože o ni nechci přijít,“ vysvětluje. Do povinné karantény se mu ale také nechce, a tak raději v Rakousku vydrží co nejdéle.

Karanténa čeká za tři týdny na jiného pendlera, Radka Paráčka z Hašlovic, který pracuje v Bad Leonfeldenu v masokombinátu Hochreiter. „V práci jsme se dohodli, že zůstaneme na tři týdny v Rakousku, zajistili nám ubytování. Probrali jsme to i s manželkou a zvládneme to. Bude to, jako když jedu na pionýrský tábor,“ svěřil se se smíchem. „Pak nás čeká karanténa a v práci nás vystřídají kolegové, kteří teď budou doma.“ V podniku zůstalo pracovat nějakých šedesát Čechů. „V Badu jsou i firmy, které rozdávaly vý

Radek Paráček dojíždí za prací do Bad Leonfeldenu.

povědi, třeba ty, co nesehnaly ubytování. Jakmile to ale půjde, naberou lidi, kteří se mezitím zaevidují doma na pracovním úřadě, zase zpátky.“

Možná že v masně bude pracovat i o víkendu, když už nebude doma. „To bychom dostali i nějaký příplatek. Zároveň nám dali odlučné, takže finančně na tom škodní nebudeme.“

O peníze Radek Paráček nepřijde ani v době, kdy bude muset být doma v karanténě. „Na neschopence nebudeme, Rakušané nám ji nemohou vystavit na Českem nařízenou karanténu. Místo toho nám vyřídí nějakou formu kurzarbeitu a budeme dostávat část mzdy.“ Karanténu si bude muset nechat potvrdit u svého praktického lékaře, a až pojede do práce, musí jí předložit policii. „Ale bůhví, co se bude dít, to by mělo být až za pět týdnů a do té doby se může všechno zase změnit,“ dodává.

Přehled potvrzených případů nákazy koronavirem v příhraničních okresech na hranicích s Rakouskem a Německem.

Masokombinát Hochreiter

Řezník a uzenář Wolfgang Hochreiter v Bad Leonfeldenu zaměstnává asi tři stovky lidí, 59 procent z nich tvoří pendleři z Čech. „Produkujeme přes 60 000 tun potravin za rok, nejsme žádná ,malá ryba´,“ chlubil se v lineckých novinách OÖN ještě v pondělí 23. března. V jiném článku ho list představuje jako jediného vlastníka stejnojmenného podniku na zpracování masa - převzal 25procentní podíl od privátní nadace, za kterou je jeho bratr Gottfried Hochreiter. Ten se chce intenzivně věnovat vlastním podnikatelským aktivitám. Firma založená v roce 1958 tak zůstává dál v majetku rodiny. Dodává zákazníkům v Evropě a v zámoří šunky, salámy, špek, jelítka, ale i lasagně, paštiky, toasty, chléb z pecí na dřevo atd. 90 procent výrobků jde na export. Roční obrat podniku je kolem 170 milionů eur. „Hochreiter je aktivní ve 22 zemích a v Horních Rakousích má šest závodů,“ uvedly loni v srpnu OÖN. Jako „druhou nohu“ firmy uvedly oblast zdravotnictví s rehabilitačním centrem Vortuna v Bad Leonfeldenu a zdravotnickým centrem "Am Kogl" v St. Georgenu v Attergau. Obě branže zaměstnávají celkem 750 lidí a mají obrat 200 milionů eur.