Domovy důchodců se kvůli škrtům ve státním rozpočtu ocitly ve velmi svízelné situaci. Podle Jaroslava Šímy, ředitele Domova důchodců v Horní Plané, peníze od státu rok od roku klesají.
„Mohu říci za sebe, ale asi i za většinu ředitelů pobytových zařízení, že výše této finanční podpory je takřka likvidační,“ uvedl včera Jaroslav Šíma. Například právě Domov v Horní Plané získal od ministerstva práce a sociálních věcí před dvěma lety 41,3 procenta svého rozpočtu, vloni to bylo už jen 32,4 procenta a nyní by měl dostat pouhých 15 procent.
Domovy jsou sice financované z několika různých zdrojů, přesto, když jeden z nich vysychá, kde brát ostatní peníze? „Vyhláška stanovuje maximální sazbu, kterou můžeme od seniora vybrat za ubytování a stravu. U nás se úhrada pohybuje od šesti a půl tisíce výše,“ míní Šíma.
„Ze zákona jsme povinni nechat seniorům patnáct procent důchodu. Pokud bude úhrada, tedy náklady na osobu, například devět tisíc, klient má důchod šest tisíc, my mu musíme nechat 900 korun.“ Částku, která schází do celkové úhrady, musí Domov zkrátka sehnat jinde. Velmi často u Jihočeského kraje. Sami senioři takový tlak pocítí na své peněžence. Někdo více, někdo méně. „Teď už je to dobré, přidali mi na důchodu,“ ohodnotil včera jeden ze seniorů, Richard Migl. „A ještě mi zbyde stovka na propití,“ dodal s optimistickým úsměvem a nadhledem.
Ludmila Konopová, ředitelka Domova důchodců v Kaplici se s Šímou shoduje. „Kvůli omezení peněz, jsme omezili v nákladech, co se dalo,“ uvedla včera ovšem s tím, že na kvalitě služeb to klienti rozhodně nepocítili. Naštěstí nedošlo k žádným haváriím ani nutnosti jiných velkých náhlých nečekaných investic.
O situaci včera jednala i Asociace poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském kraji. Ten bude také v jednáních za domovy s ministerstvem pokračovat dál.
