Revitalizace tu probíhá už zhruba dvacet let a minulý týden ji podpořilo svou prací čtrnáct dobrovolníků, kteří přijeli na Týden pro divočinu na Šumavě, který pořádá pravidelně Hnutí Duha.

Dobrovolníci v minulém týdnu na Soumarském rašeliništi odpracovali dohromady zhruba pět set hodin práce. A docela se nadřeli. „Na rašeliništi jsme zasypávali staré odvodňovací kanály, abychom výrazně snížili odtok vody a vyvolali zvýšení hladiny podzemní vody. Také jsme stavěli v určených místech v kanálech zemní hrázky, které byly u základny zhruba dva až dva a půl metru široké, až dva metry vysoké a tři a půl metru dlouhé,“ vysvětlil Pavel Mašín z Hnutí Duha.

Soumarské rašeliniště.Zdroj: Deník / Tomáš Přibyl

Soumarské rašeliniště. Foto: Deník/ Tomáš Přibyl

Dobrovolníci pracovali s materiály na místě – na vhodných místech vykopali rašelinu a přenášeli ji v kbelíkách a kolečkách do hrázek. Odvodňovací kanály před tím také čistili od rostlin, aby tu rašelina nevytvořila plovoucí vor. „Rašeliništi to pomůže tak, že se zvýší hladina podzemní vody, zabrání se rozkolísanosti hladiny podzemní vody – v období sucha klesá a v období dešťů stoupá - a tím pádem dojde k postupnému navracení mokřadní vegetace jako je třeba suchopýr pochvatý, vlochyně, klikva nebo kýhanka sivolistá,“ dodal Pavel Mašín.

Podle vědců z Jihočeské univerzity i Akademie věd ČR se lesy na Šumavě poté, co je zničil kůrovec, obnovují velmi dobře.
Jihočeský kraj pod palbou kritiky

Dobrovolníci tak pomohli dalším dílem práce, aby se v rašeliništi nastartovaly stejné procesy, jakými se po poslední době ledové před devíti tisíci lety začalo tvořit. Soumarské rašeliniště tvořila několik metrů vysoká vrstva rašeliny, která vznikla zřejmě několik tisíc let. V minulém století bylo ale odvoděno a většina rašeliny byla vytěžena.

Od konce 90. let bylo ale rašeliniště ponecháno opět svému osudu a následně ho správa parku začala revitalizovat. To představuje hlavně zasypávání odvodňovacích kanálů, díky kterému se proces růstů rašeliny obnovuje. Park tu také vybudoval naučnou stezku s vyhlídkovou věží a rašeliniště tak nabízí unikátní seznámení s tím, jak se vyvinulo bez člověka, jak jím bylo zničena a jak je jím obnovováno.