V sobotu položili tradičně věnce k hrobům tamních lidí a maďarských vojáků na zlatokorunském hřbitově a u památníku v Rájově zástupci Zlaté Koruny, maďarského velvyslanectví a Československé obce legionářské. Pietní akt se tak konal v komorním duchu bez státní hymny a tradičních zlatokorunských oslav, během nichž bývá k vidění dobový vojenský tábor maďarských vojáků, koná se vernisáž výstavy prací umělců a nechybí slavnostní koncert.

Při pietním aktu nechyběl ani bývalý starosta Zlaté Koruny Antonín Decarli, který je autorem publikace „Květnové události roku 1945 ve Zlaté Koruně, Rájově a okolí“, jež mapuje osudové dny na konci války v obci a okolí, kdy o život přišlo šest obyvatel obce a pět maďarských vojáků v Rájově, kteří se přidali na stranu místních v boji proti nacistům během povstání.

Přes Zlatou Korunu vedla totiž hlavní ústupová trasa na Krumlov, procházelo tudy obrovské množství vojáků. Němci do obce umístili jednotku Volkssturmu (německá lidová domobrana) pro případ obrany. K tomu ve Zlaté Koruně byla jednotka maďarských vojáků, kteří bojovali na německé straně. 5. května vypuklo povstání a Češi začali odzbrojovat vojáky. Jenže v Krumlově se brzy velitelství německé armády dozvědělo, co se děje.

Zorganizovalo trestnou výpravu, kterou vedli esesáci. Nejdříve napadli Přísečnou a Rájov, kde vzali spoustu rukojmích a zastřelili několik místních lidí.

Větší přestřelka se vedla o most v Rájově, kde s Čechy bojovali i Maďaři, kteří už s Němci nechtěli mít nic společného. Na obou stranách padlo mnoho mužů. Esesáci se přes most nakonec dostali, protože před sebou hnali rukojmí jako živé štíty.