Mít doma takový pokoj, jaký ve svém českokrumlovském bytě má František Jurčík, to je sen snad každého pivaře. Na tisíc pivních láhví, k tomu desítky půllitrů, třetinek, tupláků i dvojtupláků, porcelánové a papírové tácky anebo ohříváčky.

Leckterý zdatný pivař by snad litoval jen toho, že všechny ty láhve jsou prázdné. Co ztrácejí na obsahu, to ale vyvažují svým půvabem. František Jurčík totiž do své sbírky nezařadí láhev, kterou někdo vyrobil po roce 1950. „Zajímají mě jen láhve bez etiket, nejlépe ty foukané, na kterých je název pivovaru anebo piva vyznačen přímo ve skle," vysvětluje sběratel, kterého se tato záliba drží asi sedmnáctým rokem.

Přestože – jak sám říká – začal historické láhve, ale také známé modré, čiré nebo zelené sifonky anebo mlékovky, sbírat poměrně pozdě, cenných úlovků shromáždil požehnaně. „Asi nejstarší láhev, kterou ve sbírce mám, je krumlovská litrovka zřejmě z roku 1875. Ten letopočet nevím přesně, ale láhev každopádně pochází z doby, kdy už v Rakousku – Uhersku platila metrická soustava a neměřilo se na pinty, ale litry," ukazuje svůj unikát František Jurčík, jenž má ale ve sbírce i dvě pintové láhve z českokrumlovského městského pivovaru a také z měšťanského pivovaru ve Vyšším Brodě.

Na dlouhých policích v bytě Františka Jurčíka lze zhlédnout láhve nejen z různých jihočeských pivovarů, tedy například i z Kaplice, Černé anebo z loučovické stáčírny Vltavský mlýn, avšak i láhve z hostince Václava Caise v Brloze anebo z hospody U Blažků v Ločenicích na Českobudějovicku. „Dříve si totiž někteří hostinští nechávali vyfouknout vlastní láhve a do nich pak sami stáčeli pivo dodávané v sudech z pivovarů," podotýká na vysvětlenou František Jurčík.

Bývaly ovšem doby, kdy si zadání výroby pivních láhví ve sklárnách nemohly dovolit ani leckteré pivovary. „To byla zpravidla výsada podniků, které měly roční výstav piva alespoň tisíc hektolitrů," upřesňuje František Jurčík.
Ke své vášni se dostal v podstatě náhodou. A to, když se přestěhoval z Červeného Dvora u Chvalšin, kde na půdě domu paní Švancarové našel několik pivních láhví.

„Pak jsem se o to začal zajímat více. Velmi mi v tomto směru pomohl Jiří Drvola z Lhotky u Příbrami. To je náš největší sběratel který shromáždil už víc než osm tisíc láhví a jednou tolik jich má na výměnu," říká českokrumlovský sběratel.

Ten se pak podle katalogu dostupných exponátů, který pro tuzemské sběratele sestavuje právě Jiří Drvola, pídí po dalších pivních láhvích na různých trzích, burzách anebo v internetových aukcích. Pomocnou ruku Františku Jurčíkovi leckdy podají i známí a neodmítl by ji ani od čtenářů Deníku.

„Není to zrovna levný koníček. I proto bych byl rád, aby se mé sbírky jednou ujalo Jihočeské muzeum a převzalo ji do svého depozitáře. S pracovníky muzea už jsem se předběžně domluvil," zmiňuje František Jurčík, jenž pivní láhve nejen sbírá, ale z těch novodobých se také rád napije zlatavého moku. „Věřím, že pivo je nejzdravější nápoj. Odbourává tuky a také podporuje srdeční činnost. I proto si čas od času nějakou láhev otevřu," uzavírá.