Ať si šťávu stejné značky koupíme ve skleněné, anebo plastové láhvi, chutná stejně.Sáhneme-li však do regálu pro plastový obal, planetě Zemi se kvůli této naší volbě bude dýchat opět o něco hůře.
„Vratná skleněná láhev totiž ve své původní podobě může sloužit opět jako obal pro nápoje. Kdežto plast se při recyklaci musí dále zpracovávat," vysvětlila Erika Hovorková, lektorka environmentální výchovy neziskové organizace Cassiopeia, jež zajišťuje vzdělávací programy pro školy i veřejnost zaměřené právě na ekovýchovu.
Další příklady, jak ulevit modré planetě, by z rukávu mohli sypat studenti kaplické střední školy, jež usiluje o získání titulu Ekoškola.
Díky mnoha vzdělávacím programům o životním prostředí kapličtí středoškoláci už vědí, že energie se dá uspořit například používáním notebooku. Ten je totiž až šestkrát úspornější než klasické školní počítače. „Méně plýtvat můžeme také při přípravě jídla, a to správným postupem při vaření," zopakovala další důležitou zásadu učitelka školy Hana Kýbusová.
Kupříkladu při vaření brambor nebo dalších pokrmů ve vodě je jedním z hlavních pravidel nedávat do hrnce více vody, než je bezpodmínečně nutné.
Pokrm tak k varu přivedeme mnohem dříve, než kdyby se „koupal" v nadbytečném množství vody, navíc tím i šetříme životadárnou tekutinu. „Dobu vaření výrazně zkrátíme i tak, že na hrnce budeme důsledně přiklápět pokličky," podotkla Hana Kýbusová.
Ještě cennější než vštěpovat si do hlavy poznatky druhých lidí o tom, jak šetřit přírodu, však podle Eriky Hovorkové je, když na tato pravidla přijdeme sami. „Stačí málo, zvednout se od počítačů nebo televizí a vyrazit do přírody. Teprve u řeky nebo v lese si lidé mnohdy uvědomí, čím přírodě vlastně škodí a jak jí mohou pomoci."
