Vlastního slova nebylo ve čtvrtek v pravé poledne slyšet v Rožmitále na Šumavě. Zvony, které podle tradice odletěly do Říma, tu totiž zastoupilo na dvacet místních dětí s řehtačkami v rukou.

Ač se podle křesťanské tradice začíná řehtat až na Zelený čtvrtek večer a končí se na Bílou sobotu ráno, rožmitálské děti vyrážejí ve čtvrtek, pátek i sobotu oznamovat pravé poledne a šestou hodinu večerní.

Ne všude zkrátka berou tradice jako závazné a spíše než lpět na dávných zvycích je pro lidi důležitější, že se pro ně Velikonoce stávají časem společných setkání.

11.45: Před rožmitálskou školou se začínají scházet první děti s řehtačkami v rukou. Zanedlouho se tu utvoří hlouček zhruba dvaceti malých ctitelů dávných tradic.

„Děti jsem k řehtání poprvé přesvědčila před třemi lety. Vždy obejdu ves, abych zjistila, zda jich na koledu vyrazí dost,“ usmívá se starostka obce Alena Ševčíková.

12.00: Hlučný průvod se dává do pohybu. V oknech domů na trase, kterou děti s řehtačkami procházejí, se začínají hýbat záclony, zanedlouho už vykukují první hlavy zvědavců. Rej dětí se zastavuje u takzvaného velikonočního stromu ověšeného vajíčky.

„Jestli vím, proč se řehtá? Asi aby se přivítalo jaro,“ snaží se překřičet rámus z řehtaček čtrnáctiletý Michal Menšík, jenž tuto místní velikonoční tradici podporuje svou účastí již od jejího vzniku. „Je to pěkný, snad budu mít čas, abych šel i v pátek a sobotu,“ dodává.

12.20: Děti obcházející náves budí značnou pozornost kolemjdoucích. „Je to hezká tradice. V Rožmitále žiji už dvacet let a nikdy předtím se to tu nedělalo. Jen mi přijde, že dětí je letos méně než vloni. Jak dostaly ve škole prázdniny, asi se někam rozutekly,“ přemítala Anna Marekovičová, která dala řehtačky do rukou svým dvěma pravnoučatům – téměř čtyřleté Adélce a sedmiletému Mirkovi.

12.45: Svou první velikonoční „službu“ mají děti za sebou. Monika Maršálková z místní školy jim rozdává sladké odměny. „Motivace zkrátka být musí,“ podotýká starostka Alena Ševčíková.

A zatímco si pochutnávají na čokoládových vajíčkách, spřádají děti plány na pondělní koledu. „S pomlázkami tu však nechodí jen ti nejmenší, ale i odrostlejší hoši nad 18 let. Ti si pak kromě vajíček sem tam vykoledují i nějakého panáčka,“ říká starostka.

Co velí tradice

Podle křesťanské tradice se začíná řehtat na Zelený čtvrtek večer, kdy Ježíš po slavné večeři odešel. „Tím pro křesťany končí veselí. Zvony utichnou až do sobotní noci, přičemž je zastupují klepačky nebo řehtačky,“ vysvětlila českokrumlovská vikariátní katechetka Štěpánka Talířová.

„Děti by na Zelený čtvrtek měly běhat po vsích a řehtat, ale ne vybírat dobroty. Tím dávají najevo, že Ježíš trpí,“ doplnila Štěpánka Talířová.

Děti s řehtačkami mají ztichlé zvony zastupovat ve čtvrtek večer, potom na Velký pátek ráno, v poledne i večer a naposledy o Bílé sobotě ráno. „Ten den už některé děti chodí s košíčkem na odměny,“ uvedla Štěpánka Talířová. (vv)