Z osmi vrbových proutků samotná pomlázka a jeden na opletení, tam, kde se pomlázka drží, tak vypadá jedna z nejobvyklejších variant známého symbolu Velikonoc. Plete se ale i ze tří nebo ze čtyř. A pokud se plete ozdobný košíček jako rukojeť, tak na ten je třeba proutků pět.

Jak na pomlázku se mohli zájemci naučit v minulých dnech třeba v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích na velikonoční výstavě na Velký pátek, nebo na Bílou sobotu v Kostelci nad Vltavou na Písecku.

Pletení pomlázky při velikonoční akci pořádané Dětským pěveckým sborem Kosteláček v Kostelci nad Vltavou.Pletení pomlázky při velikonoční akci pořádané Dětským pěveckým sborem Kosteláček v Kostelci nad Vltavou.Zdroj: Deník/Edwin Otta

V Kostelci nad Vltavou předváděli pletení MIrka Kubešová a Tomáš Kuchta. „Na začátku se musejí všechny proutky srovnat, aby byly stejně dlouhé,“ řekl pro Deník Tomáš Kuchta. Pak se osmička proutků rozdělí napůl, doprostřed se v úhlu 90° vetkne ten, ze kterého bude rukojeť, a obtočí se několikrát dokola, aby držely poutky pohromadě. Konec se znovu vetkne mezi proutky a pak už se jen plete, z osmičky proutků, jako vánočka nebo cop ze strany ke středu krajní proutek doprostřed protilehlé čtyřky a rovnoměrně se utahuje.

„Pletu dnes z čerstvého, nastříhal jsem ho na zahradě. Většinou se proutí řeže dříve a den předem namáčí, je to lepší, že se neláme,“ dodal Tomáš Kuchta. „Většinou je tu se mnou kamarádka Mirka Kubešová, která tady pletení začala,“ připojil k součásti většího velikonočního programu v Kostelci. Zručný muž ještě doplnil, že co uplete, je k rozdání, především pro mladší, starší už by si měli umět pomlázku uplést sami. „Dělám to lidem pro radost,“ usmál se Tomáš Kuchta. Na konec se sice dávají pentle, ale nejprve provázek, protože pentle hůř drží a sesmekávají se.

Pletení pomlázky při velikonoční akci pořádané Dětským pěveckým sborem Kosteláček v Kostelci nad Vltavou.Pletení pomlázky při velikonoční akci pořádané Dětským pěveckým sborem Kosteláček v Kostelci nad Vltavou.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Ozdobný košíček se Tomáš Kuchta před časem naučil od Jakuba Baše. „On plést uměl, poradil jsem mu jen nějaké fígle. Například košíček, to jsem ho učil. Já jsem se naučil plést pomlázku od otce,“ uvedl Jakub Baše a dodal, že sám bude plést v sobotu nebo v neděli. Z osmi proutků pomlázku a pěti košíček. Tradičně, jen pro sebe. A potvrdil by, že pomlázka funguje? „Řekl bych, že ano, ale jen ten den,“ konstatoval Jakub Baše s nadsázkou.

Pletení pomlázky v akci mohli zájemci vidět i nedávno na budějovických trzích. U stánku měl pomlázky společně s řehtačkami a jiným zbožím Martin Kůta z Písku. Vybrat si mohl skutečně každý. Zhruba půlmetrová pomlázka se dala pořídit už za 25 korun. Největší kusy měřily skoro úctyhodné tři metry. „Třímetrová se plete ze štaflí,“ uvedl Martin Kůta, který i na trhu rovnou proplétal vrbové proutky a dával vzniknout další pomlázce.

K Velikonocím neodmyslitelně patří pomlázka. K pořízení byla i na trzích na budějovickém náměstí. U stánku Martina Kůty.K Velikonocím neodmyslitelně patří pomlázka. K pořízení byla i na trzích na budějovickém náměstí u stánku Martina Kůty.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Zhruba tři týdny před Velikonocemi vyráží na proutí, aby ještě nemělo listy. To už se s proutky pracuje hůř. Zajímavé je, že používá odlišnou technologii něž většina těch, kteří se do tradičního výrobku pustí. „Pletu odshora, kvalitně a dokonale,“ neváhal si pochválit „omlazovací“ nástroj ozdobený barevnými pentlemi. „Moraváci pletou zespodu,“ dodal s tím, že většinou plete z osmi proutků a devátý je na omotání dole. Připojuje, že jako Moraváci plete i většina Čechů odzdola.

Podle některých výkladů je na přestupný rok možné, aby pomlázkou vyplácela také děvčata. Nebo by si koledníci měli dát pozor na čas. Někde se udržuje zvyk, že kdo přijde na koledu s pomlázkou po poledni, toho lze polít studenou vodou a vyprovodit ho bez nadílky. Takže v pondělí s chutí na koledu, ale raději včas.