Odvozili metráky kamení a hlíny a díky tomu odkryli poměrně rozsáhlou prostoru, kterou nazvali kuchyní. Odkryli přitom další kus zdiva, schovaného po staletí před lidskými zraky pod letitými nánosy.

„Odkryli jsme budovu takzvané kuchyně," ukazoval Josef Hložek z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni na prostranství obklopené kamennými zdmi, kdy z jedné strany zeď dosahuje značné výšky. „Archeologicky jsme odebrali vrstvu suti jednak z vlastní kuchyně, ale také ze zaniklé sousední okrouhlé věže, která se na budovu kuchyně zřítila a vlastně ji celou pohřbila i s jejím vnitřním vybavením. Odkryli jsme suť zhruba o 2,5 metru. Přitom jsme zachytili skromný zlomek hmotných pozůstatků nejenom z kuchyně, ale celého hradu."

Archelogický výzkum prováděli studenti z katedry archeologie Fakulty filosofie ze Západočeské univerzity pod vedením Josefa Hložka. Při práci se pěkně zapotili. Odkryté budově říkají kuchyně, ale jestli to opravdu byla kuchyně, se nedá zatím s jistotou říci. „Ještě úplně nevíme, jak ten objekt fungoval," přitakal Josef Hložek. „Víme, že k němu na vnější straně hradního areálu přisedala vrstva zvířecích kostí, které nesly stopy kuchyňské úpravy. Nicméně, jestli objekt fungoval jako kuchyně, je otázka."
Kosti ve svahu pod hradem o tom svědčí, ale archeologové se ještě nedostali na úroveň podlahy odkryté prostory.


Ta se nachází zhruba půl až 1,5 metru pod sutí. „A v suti jsou pochopitelně také pozůstatky inventáře," podotkl Josef Hložek. „My jsme totiž především snížili úroveň zásypu tak, abychom odlehčili zdivo, narušené destrukcí. K odkrytí zbývalé vrstvy dojde možná v následujících letech."

Mezi kamením studenti nacházeli střepy. „Keramických střepů tu bylo poměrně dost. A k tomu máme také celkem zajímavou kolekci střešní krytiny, kterou tvořily keramické prejzy," doplnil vedoucí průzkumu. „A kolekci keramických dlaždic, které upravovaly pochozí úrovně v jednotlivých patrech okrouhlé věže. Rovněž poměrně zajímavou kolekci spáleného dřeva z krovů jak kuchyně, tak i okrouhlé věže. Po dalším zkoumání bude možné určit, z jakého stromu to dřevo pochází."

Veškerá keramika při tomto výzkumu nalezená spadá do období zániku hradu, tedy do 30. let 15. století.

Kromě toho mladí průzkumníci odstranili suť v koutu u okrouhlé věže. „Tam se nám podařilo odkrýt čelo původní obvodové hradby nejstarší fáze hradu, na jejíž pozůstatcích byla nejspíš vystavěna v 1. polovině 14. století okrouhlá útočištná věž, takzvaný bergfrit," popisoval Josef Hložek. „To znamená, že hrad byl původně bez věže, ta byla postavena až dodatečně," připomněl Radek Kocanda, jednatel sdružení Hrady na Malši.

Více čtěte v sobotním vydání Českokrumlovského deníku.