Písně trubadúrů a keltských bardů zazněly o víkendu mezi kamennými zdmi torza paláce hradu Dívčí kámen.

To se pod širé nebe do romantického prostředí starého hradu uchýlili protagonisté a organizátoři s jedním ze svých koncertů právě probíhajícího Festivalu staré hudby Český Krumlov.

Na prosté lavičky z prken a špalků umístěné na hromadě kamení mezi návštěvníky usedli také znavení poutníci, kteří měli v nohách pěknou řádku kilometrů po možná budoucí české Svatojakubské cestě. Festival staré hudby je totiž tentokrát úzce spojen se svatojakubským putováním a festivalem duchovního umění Cesta hvězdy. Hudba provází poutníky na cestě od Sázavy přes Tábor, Dívčí kámen do Českého Krumlova. A na Dívčím kameni si poutníci nejenom občerstvili duši hudbou, ale také přenocovali.

Každý z nich na této cestě hledal něco jiného, dojmy měli různé, ale nikdo svého rozhodnutí vydat se na pouť po Čechách nelitoval.

Petrova první pouť

„Je to moje první pouť v souvisloti se Svatojakubskou cestou,“ říkal Petr z Kolína. „Neměl jsem důvody duchovní, mým cílem byla relaxace, kochat se okolím a zkusit si, zda to ujdu. Tady je ta pouť jiná než ve Španělsku. Hodně jsem o tom četl a také o tom slyšel od těch, kteří už do Santiago de Compostela šli. Tam se jdou kratší zhruba desetikilometrové úseky, po kterých je připravené ubytování, takže poutníky netlačí čas.“

Při nynějším českém putování, díky kterému možná i v Čechách vzniknou Svatojakubské cesty, to takhle zatím dost dobře nešlo. Hlavním problémem bylo totiž sehnat pro poutníky ubytování na jednu noc. Přitom jejich požadavky jsou skromné. Rádi se proto spokojili se školní tělocvičnou, sokolovnou, úřadem či zříceninou hradu, stačila by i stodola se senem. Proto byly jednotlivé úseky od noclehu k noclehu poměrně dlouhé.

„Například dnes máme v nohách 32 kilometrů s dvacetikilovým batohem na zádech. Včera jsme ušli 38 kilometrů a vtipné bylo, že na konci nás čekala prohlídka hradu. Při takovém zatížení se nedá stíhat celý program, který pouť provází. Pro mě je hlavním smyslem, jestli to ujdu pěšky z Prahy až do Českého Krumlova. Teď už je únava veliká. Je to spíš Grand Prix než pouť,“ říkal Petr s úsměvem. Ale rozhodně si nestěžoval. „Je řada věcí, které se povedly. Jsem spokojený, věděl jsem, do čeho jdu. Ušel jsem to – jsem spokojený. Chtěl bych zkusit jít do španělského Santiaga.“

Příprava do Španěl

Kateřina Schmidová z Prahy z pouti vypustila kvůli práci dva dny, vydala se na ni z Průhonic. „Je naprosto úžasné, že máme po cestě koncerty, že nám zpívají na cestu,“ pochvalovala si nadšeně.

„Například v kostelech. Tím se pro nás otvírají, protože jinak je většina z nich zavřená. Toto je moje první cesta a nejsem nijak vytrénovaná chodit, také se mi udělaly puchýře z nových bot. Je to pro mě především příprava na pouť do Santiaga de Compostely, kam se vydáme 20. srpna. Půjde se tři neděle a budeme muset přejít přes Pyreneje. Nyní jsme po cestě získaly hodně zkušeností. Jednak plno informací, ale také praktické zkušenosti. Jít s desetikilogramovým batohem je něco jiného, než vykračovat si s batůžkem. Hodně se nám tu otevřely oči. Víme už, že člověk na zádech pocítí každé kilo a musí zvažovat i každé tričko, svetr. Všichni, kdo do Compostely šli, se shodují, že je to opravdu obrovský zážitek,“ těší se na srpen.

„Bylo by skvělé, kdyby se obnovila i pouť tady. Je tu spousta milých lidí.“ Pro Kateřinu Schmidovou je do určité míry svatojakubská pouť duchovní záležitostí. „Nejsem organizovaná v církvi. Víra je cesta do sebe, proto jdu sama, i když jsem tu s kamarádkou. Lidé si jdou jak chtějí, nikdo je neorganizuje. Smyslem není ujít co nejvíce kilometrů. Blíží se můj životní přechod, čtyřicítka, a přechod přes Pyreneje pro mě má tedy hlubší osobní význam. Uvidím, kolik ujdu,“ dodala.

Kdo byl svatý Jakub

- pocházel z rybářské rodiny, později se stejně jako jeho bratr Jan stal jedním z dvanácti apoštolů
- zasloužil se o šíření evangelia na Iberském poloostrově
- byl jedním z Ježíšových učedníků, který byl pro svou víru v Palestině popraven na rozkaz krále Herolda Agrippa I.
- podle legendy bylo jeho tělo převezeno do země, kde půsbil jako misionář a pohřbeno v nejzápadnějším cípu poloostrova. Právě tam dnes stojí Santiago de Compostela
- název Santiago vznikl ze jména St. Jakob, Compostela pochází z latinského campus stellae – hvězdné pole, které prý spatřil biskup nebo zbožný poustevník a díky kterému apoštolův hrob objevil
- kostel, v němž byly ostatky uchovány, byl vysvěcen 26. července 816 (dnes svátek sv. Jakuba) a později na těch místech vyrostla katedrála
- k hrobu se vydávají tisíce poutníků a Santiago de Compostela se stalo vedle Říma a Jeruzaléma nejvýznamnějším poutním místem
- v roce 1993 byla Svatojakubská cesta zapsána do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

Zdroj: santiagoweb.sweb.cz