Ne však motory moderní, z nichž se co nejvyšší rychlost snaží vyždímat příznivci nejnovějších modelů z produkce světových automobilek. Nýbrž ty, které své majitele vozily ještě po prvorepublikových silnicích.
Ladislav Holinka, jenž přesné místo svého bydliště nechce prozradit, neboť lidé dnes závidí nejen peníze, ale i hodiny věnované renovaci již vysloužilých dopravních prostředků, navíc upřednostňuje motory, které vdechují život starým motocyklům.
„Mojí asi největší chloubou je model Indian Scout 750 Police z roku 1928. S jeho renovací jsem začal před třemi lety, současnou podobu této motorky jsem vykřesal v podstatě z vraku,“ říká se zdravou dávkou pýchy v hlase Ladislav Holinka.
Většina dílů v renovovaném motocyklu je originálních. Ladislav Holinka je však musel shánět často až ve Spojených státech amerických. U nás prý pochodí jen málokdy, a to i přesto, že ještě před válkou se v tehdejším Československu obdobných strojů prodalo mnoho. „V Praze měl totiž za první republiky obchod inženýr Mařík, který motocyklů tohoto typu prodal na šest tisíc. Jenže pak přišla válka, která jeho podnikání ukončila. Pokud vím, inženýr Mařík pak musel emigrovat do zahraničí,“ zašátral v paměti Ladislav Holinka.
Dnes proto úděl renovátora starých jednostopých strojů není v Česku nikterak snadný. „Když už se nějaká drobná součástka objeví, tak za peníze, které by dal asi jen málokdo,“ doplnil nadšený motocyklista.
Vzácných kousků, jejichž znovuvzkříšení obětoval mnoho svého volného času i peněz, však Ladislav Holinka vlastní více. „Veterány se zabývám asi dvanáct let a za tu dobu se mi několik strojů podařilo shromáždit. Vždy si vytyčím nějaký cíl a za tím pak jdu. Nejdříve jsem si tedy vysnil Indiana a také ho mám. Potom to byla Jawa 350; i tento sen jsem si vyplnil. Mám i nějaký řemenový motocykl nebo dvouválec. Co přijde dál, to nevím.“
O jednom ze svých dalších cílů má však přece jenom jasno. „Rád bych si pořídil Harley Davidson 750 VLC, na tom je dobrý posez. A pak také nějaké auto, zatím totiž nemám žádné. Samozřejmě dobové,“ nezapomíná podotknout milovník zlatých časů motorismu.
A jak je možné, že on coby vyučený truhlář dokáže vracet život strojům, které by jiní odsoudili k odpočinku v motoristickém nebi? „Co se týká oprav, hodně mi pomáhá můj tchán, který je zámečník. Takže když je potřeba něco dovařit anebo přetvořit některou součástku tak, aby se co nejvěrněji podobala originálu, je mi vždycky ochotně k ruce,“ oceňuje Ladislav Holinka zručnost a také obětavost svého příbuzného.
Moderní stroje Ladislava Holinku nelákají. „Bráním se jim zuby nehty, protože pak bych neměl čas jezdit na starých motorkách. A to je pro mě srdcová záležitost. Auta a motorky vyrobené po válce už mě zkrátka nezajímají,“ uzavírá Ladislav Holinka.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditPoválečným strojům se motorista brání zuby nehty
Českokrumlovsko – Celoživotní láskou Ladislava Holinky z Českokrumlovska se staly motory.
Na staré stroje nedá Ladislav Holinka dopustit. Na snímku se svým Indianem Scout z roku 1928.
|
Foto: DENÍK/Martin Tröster