Zasloužil se o to předseda velešínských ochránců přírody Jiří Růžička.

„Tuto webovou stránku znám léta, ale pro zařazení pramenů a studánek do registru je podmínka, že se musí jednat o studánky veřejně přístupné. A to studánka Srdíčko nebyla, protože se nacházela v I. ochranném pásmu vodního díla Římov, kam byl vstup zakázán.“

Studánku velešínští ochránci přírody a další nadšenci zprovoznili v roce 1991. Kvalita vody Srdíčka je výtečná, proto si k ní pro vodu chodí řada lidí.

„Studánka kdysi bývala v dutém pařezu. Chodili k ní pít a osvěžit se lidé, když sušili sena. Mě k ní v roce 1990 dovedla jedna paní. Se Zdeňkem Rynešem jsme tam udělali výkop a zjistili, že pramen je kvalitní, a rozbor potvrdil, že kvalita odpovídá vodě vhodné pro kojence. O rok později jsme se tam sešli s dalšími pomocníky a udělali studánku. A protože v hadici byla zřejmě vzduchová bublina, která způsobila, že pramen jakoby pulzoval, dali jsme jí název Srdíčko,“ vzpomínal Jiří Růžička.

Pramen udržují velešínští ochránci přírody, skauti a další dobrovolníci. Kvalita vody je kontrolována pravidelnými rozbory. Studánka leží nedaleko osady Dlouhá, ze silnice k ní vede vyšlapaná pěšinka. Díky úsilí města Velešín a vstřícnosti společnosti Povodí Vltavy je pramen Srdíčko od letoška veřejně přístupný.