Město Český Krumlov oslaví v letošním roce 700 let od první písemné zmínky o sobě samém, jako o městě. Poprvé se tak o něm psalo v listině Jindřicha I. z Rožmberka, která je datována ke 2. srpnu roku 1309. Zatímco patřičné oslavy letos teprve přijdou, není od věci se za historíí lehce ohlédnout.

Velká podoba

Je sice všeobecně známo, že založení královského města České Budějovice nebo kláštera Zlatá Koruna bylo jakýmsi šachovým protitahem Přemysla Otakara II., který tím dával jasně najevo, že Vítkovce už zkrátka severněji nepustí, přesto tím spory a srovnávání a soupeření Českého Krumlova s hlavním centrem Čech – Prahou, rozhodně neskončilo. Naopak. S nástupem Rožmberků ještě zesílilo.

„Český Krumlov byl Rožmberky cíleně budován, jako budoucí královské, nebo sídelní město pro dobu, až se jednou chopí moci,“ uvádí například českokrumlovský turistický průvodce Ota Šrámek. „Soupeření mezi Prahou a Krumlovem se projevilo například ve věrném kopírování. Český Krumlov má hrad a zámek, řeka Vltava jej rozdělovala na dva samostatné celky. Zatímco v Praze to bylo Staré a Nové město, v Českém Krumlově to byl Latrán a Staré město. Ty byly relativně samostatné. Měly své radnice i kostely. Jsou tady Zámecké schody, jako v Praze, Svatý Vít, jako v Praze a podobně,“ vyjmenoval Šrámek.

Rivalita trvá dodnes, například v turistickém ruchu, nedávném zapsání Českého Krumlova na 16. pozici nejkrásnějšího místa na světě v pátém ročníku ankety časopisu National Geographic Traveler.

Jak někteří lidé z Českého Krumlova s radostí dodávají: „O Praze tam není ani zmínky.“

Určitou roli v podobnosti hraje i meandr Vltavy, který je v centru velice podobný meandru pražskému. Kdo si chce dát tu práci, může si obě města postupně porovnat podle různých historických a stavebních údajů.

Některé tyto věci potvrzuje i ryzí pohled kovaného historika. Jak dodává Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu ÚOP České Budějovice:
„Zčásti to vyplývá z toho, že Rožmberkové byli nejmocnějším šlechtickým rodem a trvale soupeřili s ústřední vládou. Po králi byli na druhém místě, ale úplně přesně záměrné kopírování bych v tom neviděl. Například takový Svatý Vít byl ve své době velice frekventovaným světcem, podle kterého se pojmenovalo mnoho kostelů v zemi,“ dodal Pavelec.

Otázky zůstávají

Kdo ví, jak by se osud města odvíjel, kdyby se nejvyšší purkrabí pražský Vilém z Rožmberka vyhoupl z této de facto místokrálovské pozice ještě výše? A neměl k tomu daleko. V roce 1573 mu totiž polští stavové nabídli kandidaturu na polský trůn. Králem se sice nestal, ale druhou nejvyšší pozici v Čechách si ještě potvrdil ziskem nejvyššího říšského vyznamenání Řádem zlatého rouna. To získal v roce 1585 jako jediný Rožmberk a čtvrtý nositel řádu z českého království. Po jeho smrti pak Petrem Vokem tento rod končí. Eggenbergové už se to takových výšin nedostali a Schwarzenbergové, ve chvíli svého největšího vzestupu Český Krumlov opustili a přestěhovali se do Hluboké nad Vltavou.

V letošním roce se chystá v Českém Krumlově i konference s názvem „Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví“, která by měla mnohé osvětlit a dokázat, či naopak vyvrátit, nebo připomenout.

Od rožmberského vzestupu až po jakési černé město doby Egona Schieleho či velkého úpadku doby socialismu.