V pátek odpoledne na sjezdovce upadl jedenačtyřicetiletý lyžař tak nešťastně, že si přivodil otřes mozku. Přilétl pro něho vrtulník, protože zdravotníci i záchranáři pojali podezření také na úraz páteře.

Horská služba byla požádána o pomoc krátce po 16. hodině. „Nizozemec spadl na tvrdý a přemrzlý sníh. Měl otřes mozku, ale současně popisoval příznaky, které nás vedly k podezření na úraz páteře v bederní oblasti,“ sdělil náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura.

V současnosti je při lyžování třeba opravdu zvýšené opatrnosti. Technický sníh v lyžařských areálech má totiž úplně jiné vlastnosti než sníh přírodní. Technický sníh je o hodně tvrdší a jízda na něm je rychlejší. To umocňuje navíc současné předjarní počasí, kdy přes den na lyžařské dráhy svítí sluníčko a v noci teploty klesají hodně pod stupeň mrazu. „Sněhová vrstva tak promrzne a vytvoří se kompaktní rychlá deska. A když pak dojde k pádu lyžaře, který navíc nemá ochrannou přilbu, jako tomu bylo i u zraněného Nizozemce, jsou úrazy velice vážné,“ připomíná náčelník horské služby.

S rozdílnými vlastnostmi sněhu je třeba počítat i při běžkování, jak dokládá sobotní případ, kdy si 59letá žena na Kvildě zlomila ruku při přejezdu ze sněhu na slunci na sníh ve stínu.

Horská služba ošetřila na Šumavě od 1. prosince 569 úrazů, ke 146 z nich volala záchranku.

V minulé zimní sezoně jich za stejné období registrovala horská služba 645. Loni odvážel vrtulník zraněné lyžaře do budějovické nemocnice třikrát, letos čtyřikrát.

„Ale v posledních čtrnácti dnech se těžké úrazy týkají spíše lyžařů a snowboardistů na sjezdových tratích kvůli již zmiňovanému namrzání technického sněhu v předjaří,“ řekl Michal Janďura. „Nedá se říci, kterou skupinu sjezdařů zranění postihují nejvíce. Ročníky jsou to různé, například děvče na Zadově bylo ročník 94, na Železnorudsku náraz do vozidla ze sjezdovky ročník 69.“

„Na Kramolín jezdí naše zdravotnická posádka každou chvíli,“ říká ředitel společnosti Trans Hospital Bořek Bulíček. „Nejčastěji jsou to zranění končetin, tedy ruce, nohy, u snowboardistů předloktí a zápěstí, podle toho jestli spadnou na nos, nebo na zadek. Také, třeba při srážkách lyžařů, bolesti zad. Spolupráce s horskou službou je suprová.“

Nebezpečí úrazů stoupá s množstvím lidí na sjezdovce, nebezpeční jsou i ti, kteří se chovají nepředvídatelně.

„Děti na lyžích s dospělým doprovodem, který lyže neměl, stály v místě, kde neměly co dělat. Bylo zúžené, takže kolem nich nebyl prostor na vyhnutí. Pořád se k ničemu neměly, tak jsem se rozjela. Ale vzápětí i ty děti. Jak jsem se jim snažila vyhnout, vysekala jsem se. A ti dospělí Rakušáci, když zjistili, že mi nic vážného není, mi nakonec ještě vynadali. Pochroumala jsem si rameno a ten den jsem už na svah nešla,“ podělila se o jednu ze svých zkušeností na Hochfichtu při nedávném pobytu v Hůrce Dana Smržová z Brna. „Ale myslím, že nejhorší jsou zhruba desetileté děti bez doprovodu, které jezdí opravdu jako šílenci.“

“Když se někdo chová nevhodně, je to věcí provozovatele ski areálu, jenž má páky sjednat pořádek. Tomu, kdo ohrožuje ostatní, mohou vzít jízdní lístek, nebo ho srovnat s pomocí policie,“ připomněl Michal Janďura.

V zimním období na Šumavě působí 11 profesionálních zaměstnanců horské služby a dvacet dobrovolných členů, kteří pomáhají hlavně o víkendech a svátcích. Na samotném Kramolíně jsou k dispozici tři členové horské služby. „My zajišťujeme záchrannou činnost a především preventivní,“ podotkl náčelník, který lyžařům radí: dodržovat desatero pravidel FIS chování na svahu, používat ochrannou přilbu, snowboardisté chrániče zápěstí a páteře. Dále ohleduplnost, přizpůsobit rychlost stavu a situaci na sjezdovce i svému umění, začátečníci raději využít lyžařských škol. Ale neméně důležité je věnovat i pozornost své lyžařské výstroji. Nechat si odborníky seřídit vázání na svoji konstituci, lyže si nechat namazat a nabrousit. Za úrazy totiž může vězet i špatný stav výstroje.