„Rozžhavený zlatý kotouč stoupá výš a výš…a tak se zrodilo světlo a teplo. Modré a žluté kalichy vydechují opojnou vůni…,“ vyprávěl ve středu večer neviditelný hlas za podmanivé hudby dávných časů v českokrumlovském divadle a na jevišti se rodil starověký Egypt.
A spolu s ním i výpravné představení Příběhy Nilu, které studio orientálního tance Farha připravuje na 19. března.

18.31: Jeviště i hlediště okupují samé ženy a dívky, ale ke známé Dívčí válce se tu neschyluje. Ač jsme v Čechách, většina žen se díky nádherným kostýmům změnila v tanečnice v době faraonů a jeviště je chvíli palácem, pak chrámem nebo venkovem kdesi u Nilu, kde ženy tancem oslavují sklizeň z úrodných polí.

18.40: „Tak teď děvčata zůstaňte, kde jste, musíme ten výjev upravit,“ velí lektorky Dagmar Turnhöferová s pseudonymem Aysha a Michaela Šnirchová zvaná Zerira. „Vy si stoupněte za ně, tady bude ještě jedna a jedna. Ale tady ne, tady mě sejmeš. My takhle mezi vámi projdeme a půjdeme semhle dozadu. …A vy nastavíte ta zrcadla na lidi…, “ šoupou lektorky tanečnicemi po jevišti jak figurkami na šachovnici.

18.53: „Děvčata, přestávka, oblečte si ty zlaté oblečky,“ volá Aysha a v pauze vysvětluje. „Máme za sebou zkoušky pohybu v prostoru a teď začne ostřejší zkouška v kostýmech a se vším, co k tomu patří. Některé tance jsou ještě v hodně surovém stavu, ale jsme rádi, že jsme si to mohli v prostoru jeviště zkusit.“

19.02: Jeviště na chvilku osiřelo a ve světlech barevně září kulisy, lépe řečeno pestře pomalované dlouhé pruhy plátna s rozmanitými vzory a květinami i výjevy postav z egyptských fresek. Kdopak je asi tvořil? „Ty jsem vyráběla já,“ skromně přiznala Dáša Turnohöferová. „Na plátno jsem malovala akrylovými barvami vkleče na zemi ve studiu Farhy, samozřejmě jenom v době, kdy tam neprobíhaly taneční hodiny. Dělala jsem to půl roku, přesně na Štědrý den jsem je dokončila.“ Dáša si to celé sama navrhla, inspiraci na výzdobu vyhledala v knihách, postavy znázornila podle výjevů na stěnách hrobek.

19.12: Vystoupení bude mít dvě části. „První část znázorňuje Egypt v době faraonů, druhá část bude věnovaná moderní době, současnému Egyptu. A hostem show bude také hudební skupina Ziriab, jejíž muzikanti jsou ze Sýrie a Iráku,“ přiblížila Aysha.

19.18: Děvčata z Velešína, Českých Budějovic a Českého Krumlova se převlékají nejenom v šatně, ale i v hledišti. „Holky, hlídejte si, aby vám něco z těch kostýmů nespadlo,“ nabádá je Aysha. Ukazuje se, že zavděčit se ženám, co se týká převleků, není nic jednoduchého. Všem to chce slušet, a jak má některá pocit, že tomu tak není, je hotovo. „To nemyslíš vážně s tou čelenkou, vždyť vypadáme jako indiánky!“ rozčiluje se jedna. „Vypadám hrozně, já si to na hlavu nevezmu,“ odporuje, jako by neslyšela Ayshu, která už poněkolikáté vysvětluje, že si ty čelenky děvčata ještě dozdobí.
19.20: Tanečnice Hanka Krahulcová už je připravena. „Nacvičujeme to od Vánoc. Mně se asi nejvíc líbí tanec kněžek se svíčkou. Myslím, že to bude efektní,“ míní.

„Já tančím šest let,“ svěřila se Petra Diorková z Velešína. „Z aerobiku mě bolela záda, tak mě kamarádky přemluvily k tancování. Fakt mi to na záda pomohlo. Manželovi se líbí, že tancuju, ale zároveň by chtěl, abych byla doma, což spolu dohromady nejde,“ smála se. „Já mám nejradši temperamentní tance, tedy španělské a cikánské.“

19.30: „Teď to sjedeme po částech celé. Když vám vypadne choreografie, něco dělejte, je jedno, co. Tak jdeme na to, všichni ze scény!“ zavelela Zerira.