V srpnu 2002, kdy se velká voda do Krumlova přihnala, měla jakožto pracovnice tzv. destinačního managementu na starosti propagaci města coby ideálního cíle poznávacích zájezdů pro lidi z celého světa.

„Před velkou vodou jsem utíkala i já," vybavuje si dnes Jitka Zikmundová. Deset let zpátky bydlela v českokrumlovské Hradební ulici, kam výška hladiny stoleté vody také dosáhla. Záplav nezůstalo ušetřeno ani Nové Spolí, kde měla Jitka Zikmundová své další útočiště.

„Do kanceláře na náměstí Svornosti jsem chodila vrchem přes Křížovou horu, protože jinudy to kvůli velké vodě nešlo," vzpomíná Jitka Zikmundová. Spolu s dalšími kolegy pak prostřednictvím internetu posílala do celého světa zkazky o tom, co povodeň v Českém Krumlově už stačila napáchat a jak se tady situace vyvíjí.

„V angličtině i němčině jsme do různých zemí psali, že jsme na tom sice špatně, ale z pohromy, která nás postihla, se zase rychle otřepeme a rádi přivítáme další turisty," vypráví českokrumlovská místostarostka.

Doplnila, že k uplatnění této strategie Krumlováky tak trochu inspiroval někdejší starosta New Yorku Rudolph Gulliani.

Ten po teroristických útocích z 11. září 2001 stál nad troskami zřícených věží obchodního centra, z nichž se ještě valil dým, a celému světu prostřednictvím televizních kamer vzkazoval: Nejvíce nám pomůžete tím, že do New Yorku přijedete.

K návštěvě Českého Krumlova nabádali pracovníci destinačního managementu před deseti lety i návštěvníky tradičního veletrhu cestovního ruchu v Kolíně nad Rýnem, který se každoročně koná právě v srpnu.

„Do poslední chvíle jsme se rozhodovali, jestli tam vyrazit, nebo ne. Ale nakonec jsme si řekli, že pojedeme," popisuje Jitka Zikmundová.

Na cestu se výprava z Českého Krumlova vydala i přesto, že v hektických povodňových dnech nebyl čas na přípravu různých brožur a dalších propagačních materiálů města s informacemi pro turisty. „Sbalili jsme jen několik letáčků, pomocí kopírky jsme na barevné papíry vytiskli základní informace o městě a vyrazili jsme," doplňuje Jitka Zikmundová.

I přesto byli Krumlováci na veletrhu doslova na roztrhání. Lidé totiž o pohromě, která město zasáhla, věděli, a tak se chodili ptát, jaká situace v Krumlově panuje a kdy sem zase budou moci přijet.

Po povodních se v celém světě zvedla obrovská vlna solidarity. „Lidé nabízeli hlavně finanční pomoc, někteří také chtěli přiložit ruku k dílu při likvidaci povodňových škod," připomíná Jitka Zikmundová. Nejvíce podle ní zafungovala trička s nápisem Pomáhám Českému Krumlovu zpátky nad vodu. „Jejich zakoupením podpořili lidé městu hned dvojnásobně peněžně i tím, že nošením trička dělali Krumlovu reklamu a lákali sem další turisty."