Kliknutím zvětšíteŘeky Lužnice a Vltava využili před třiceti lety filmaři pro natáčení snímku Svatební cesta do Jiljí. S herci se díky tomu na plátně objevili místní vodáci a sportovci, například tehdy patnáctiletá Monika Jandová dublovala v náročných scénách Libuši Šafránkovou.
Nástrahy hor a vod museli překonávat hrdinové stále populárního televizního filmu Svatební cesta do Jiljí. Od jeho vzniku uplynulo třicet let. Vodní část příběhu filmaři situovali do jižních Čech: na vlakové nádraží do Suchdolu nad Lužnicí, které slouží jako start vodácké cesty. Dále zapínali kamery na řekách Lužnice (na divočejší Staré řece), na Vltavě kolem Buzkova a Purkarce na Vltavotýnsku. Část vznikla i v rekreačním středisku AMU v Poněšicích. Pro říční scény na Vltavě štáb potřeboval do komparzu sehnat spoustu zdatných sportovců. Těmi se stali mj. členové tehdejší TJ Škoda České Budějovice.
Důležitý úkol byl svěřen tehdy patnáctileté Monice Jandové, dříve Sýkorové, jež v náročných scénách dublovala herečku Libuši Šafránkovou. „Nahradila jsem ji v okamžiku, kdy se převrátí jejich loď a plavou pak pod jezem. Neměla jsem s tím problém, my vodáci jsme byli zvyklí na ledacos. Natočeno to bylo skvěle, nic není poznat, kdo je kdo. Loď se překlopila, jsou tam vidět jen moje vlasy," řekla Monika Jandová, která dříve závodně jezdila. Také před tímto natáčením se prý právě vracela z nějakých závodů.
V jižních Čechách se natáčel film Svatební cesta do Jiljí. Josef Abrhám opouští plac. Vpravo dole loď táhne mj. Jakub Prüher, v průhledu je Karel Krejčí.Svatební cesta do Jiljí je pro budějovické vodáky živoucí kronikou. „Film má pro nás, co jsme tam účinkovali, také osobní význam. Vidíme tam tváře kluků, zkrátka, jak jsme vypadali dříve. Je to hodně nostalgické," zasnila se Monika Jandová.
Ve filmu se několikrát mihne jako mladý vodák Jakub Prüher, třeba ve scéně s převrácenou lodí. S natáčením si spojuje úsměvné historky. „Utkvěla mi třeba ta, jak moje sestra nachytala do láhve myši a přišla se s úlovkem pochlubit Libuši Šafránkové. Ta málem dostala infarkt," směje se Jakub Prüher, dnes předseda SK Vodní slalom.
I on dobře posloužil štábu, který potřeboval natočit záběry přímo z lodi v rychlejším pohybu. Neobešlo se to bez technických potíží. „Přidělali mi na loď kameru. Poprvé spadla do vody, podruhé se ohnula tyč, na níž byla připevněna. Až napotřetí se to konečně povedlo," vypráví Jakub Prüher.
V jižních Čechách se natáčel film Svatební cesta do Jiljí. Scéna z učebního a výcvikového střediska v Poněšicích.Ve filmu se stal komparzistou i Radek Jáša, také někdejší závodník TJ Škoda. „Přišel za námi někdo z oddílu, asi náš tehdejší předseda Karel Krejčí, že pojedeme natáčet film a budeme hrát vodáky. Myslím si, že na místo natáčení směrem k Purkarci jsme jeli z Budějovic na lodích v rámci tréninku," řekl Radek Jáša.
On i Jakub Prüher si vzpomínají, jakým způsobem se natočilo zlomení lodě vejpůl. „Štáb měl nachystané lodě dvě. Jednu z nich nechal přeříznout a spojit, aby nebylo nic poznat. Josef Abrhám měl pod nohou nějaký pedál či jiné důmyslné zařízení, na které ve správný moment šlápl a loď se za jízdy rozpadla," sdělil své dojmy Radek Jáša. S jeho verzí se shoduje Jakub Prüher. Ten se domnívá, že Abrhám za jízdy vykopl spojovací čep.
Radek Jáša je vidět v jednom záběru, kdy mokří a zmrzlí hlavní hrdinové vylézají z vody a ostatní vodáci se o ně starají. „Byl jsem student. Měl jsem tenkrát samozřejmě spoustu vlasů. Občas to ukazuji svým dětem a smějeme se u toho," řekl Radek Jáša, dnes učitel v jedné českobudějovické jazykové škole.
Režisér Bočan: Z natáčení jsme si udělali prázdniny
V jižních Čechách se natáčel film Svatební cesta do Jiljí. Filmaři na řece u Buzkova (osada stejného jména zanikla po vzniku Hněvkovické přehrady) nedaleko Purkarce v oblasti u Týna nad Vltavou. Za kanoí s hlavními hrdiny plula loď štábu. Devětadvacátého dubna pětasedmdesátiletý režisér Hynek Bočan vnímá dodnes natáčení Svatební cesty do Jiljí jako něco, co v něm vyvolává milé, příjemné vzpomínky. „Existuje teorie, že když se má natáčení povést, musí se sejít strašně moc věcí. My jsme si na začátku řekli, že to nebudeme brát jako práci, ale jako prázdniny. Měl jsem k dispozici malý, mobilní štáb. Byla to bezvadná parta," řekl režisér, který většinu roku žije na své jihočeské chalupě na Blatensku.
Hynek Bočan si myslí, že vzniklo televizní dílko, které nemůže nikoho otrávit či urazit. „I Josef Abrhám s Libuškou Šafránkovou ho mají rádi. Nedávno někde řekli, že pokud by si něco měli pustit, tak právě tento film. Atmosféra, která se objevuje už v knize a ve scénáři Miroslava Skály, se přenáší i na diváky," míní Hynek Bočan.
Scenáristu Skálu, který je mj. autorem námětu filmu Cesta kolem mé hlavy, označil za laskavého člověka. „Výborná byla také spolupráce s autorem hudby Petrem Skoumalem a houslistou Janem Hrubým," pochvaluje si Hynek Bočan.
Ten podotkl, že film se tehdy prodal i do Číny. „Oslovil lidi z jiného kontinentu, to se mi do té doby nikdy nestalo," uvedl zajímavou okolnost režisér, podle něhož práce na filmu tak nějak přirozeně plynula, jako tekla voda v natáčených řekách při vodáckých scénách.
Oba hlavní protagonisté byli podle Bočana vcelku zdatní vodáci. „Měli jsme v ději situace, kdy alespoň jeden má být v lodi nešikovný, ale to právě chce, aby byli šikovní oba. I po letech oceňuji, s jakou chutí do toho Pepa s Libuškou šli. Nebyla vteřina, že by řekli: Ježíši, tady jsou komáři! Dělali všechno s radostí. Nikdy jsem nemusel zvednout hlas, nebo něco dlouze vysvětlovat a přemlouvat je," vypráví Hynek Bočan.
V jižních Čechách se natáčel film Svatební cesta do Jiljí. Tomášovi se zdá o shledání na nádraží v „Suchém Dole“. Scéna se točila v Suchdole nad Lužnicí.Jednotlivé jihočeské lokace natáčení vybral přímo on, nebo architekt filmu Bohumil Nový. Výběr nádraží v Suchdolu nad Lužnicí byl logický. Toto místo zná každý vodák. Filmaři pluli a točili v korytě Staré řeky, které bylo v té době zavřené, ale štáb dostal speciální povolení.
Druhou řekou, kde se děj odehrává, je Vltava kolem Týna. „Nedávno jsem film znovu viděl v televizi a s úžasem jsem sledoval, jak vodácké záběry vyznívají přirozeně," míní Hynek Bočan.
Na využití jihočeské chaty AMU v Poněšicích dostal režisér doporučení. „To prostředí nám vyhovovalo, bylo to pro nás výhodné. Byli jsme tam částečně ubytováni. Nestane se vám při natáčení tak často, že se vyspíte, vyjdete ven z chaty a jdete rovnou točit exteriér. Ty chatky, v nichž jsme byli částečně ubytováni, tam už určitě nejsou," řekl režisér, který v Poněšicích v areálu AMU od té doby nikdy nebyl.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
