„To v každém případě," přitakal například českokrumlovský rybář Jaroslav Vaněček, který pečuje o ryby na sádkách Místní organizace Českého rybářského svazu Český Krumlov.

Tam se čile má k světu zhruba tři tisíce pstruhů, kterým se rybáři starají o dostatečný přísun kyslíku, ale přesto v těch spalujících horkách nastávaly okamžiky, kdy ryby připlouvaly lapat kyslík k proudu vody neustále stříkajícího do sádek.

„S nedostatkem vody jsou hrozné problémy," líčil Jaroslav Vaněček. „Na sádkách ne, ale v rybnících, potocích a a kapilárách (malé potůčky) je to špatné. Nejhorší situace je v holubovském rybníce, kam už voda nepřitéká, a v rybníku na Pískárně v revíru Vltava 26. To je rybník nebesák, čili je odkázaný pouze na déšť, a ten je zoufale bez vody."

Na Pískárně jsou vlastně dva rybníky – jeden větší, ale mělčí, druhý hlubší, menší. Ten větší je prakticky bez vody. „Nemáme problém jenom se soustavou rybníků v Kladenském Rovném, kde je vody dost. Rybám tam chutná, tak tam by to mohlo s výnosem ryb vyjít," zamýšlel se Jaroslav Vaněček. Nicméně i když takové sucho rybáři dlouho nepamatují, nějaké vyšší ztráty ryb naštěstí zatím nezaznamenali.

Podobně jsou na tom i velešínští sportovní rybáři. „Problémy byly, ale dobře to dopadlo, takže jsme na tom relativně dobře," potvrdil včera velešínský rybář Petr Zeman. „Měli jsme naštěstí před tím suchem rybníky hodně naplněné, takže jsme měli rezervu. Větší starosti nám udělal pouze rybník Vodárna, ze kterého čerpali vodu fotbalisté na kropení hřiště, ale po domluvě se to srovnalo.

Hůř na tom byl rybník skřidelský, kde chybí třicet čísel vody a kdyby nezapršelo, začalo by to být špatné. Navíc k němu žádná elektrika nevede, abychom mohli nějak zasáhnout, takže tam jsme odkázáni pouze na déšť," přiblížil Petr Zeman.
Prší a rybáři se radují. Ještě víc však sami obyvatelé vod, neboť déšť vodu okysličí, zčásti ochladí a hlavně přinese novou čistou vodu.

Zahradníci si chvíli odpočinou

Zato všichni zahrádkáři a zahradníci konečně volněji vydýchli, že alespoň snad nějaký ten den nebudou muset zalévat. Oddychli si hlavně pracovníci zahrady na krumlovském zámku, kde během tropického léta sváděli dennodenní boj o zachování krásy 35000 vysazených letniček.

„Citlivější rostliny jsme se snažili zachovat. Květiny naštěstí přežily, trávníky jsou suché, ale ty zregenerují," nemá obavy zámecký zahradník Jiří Olšan. Včerejší déšť byl pro rostlinstvo ideální. „Od rána napršelo 25 milimetrů srážek, to jde," byl odpoledne spokojen Jiří Olšan. Prakticky se dá říci, že pracovníci v zámecké zahradě v posledních dnech nedělali nic jiného, než kropili. „Zalévali jsme osm hodin denně, o víkendu kvůli tomu lidé sloužili služby. Kvůli kropení o víkendech jsme si museli sjednat i firmu na výpomoc," konstatoval Jiří Olšan.

Déšť je fajn, ale úrodu už nespasí

„Za déšť jsme v každém případě rádi," ujistil předseda Zemědělského družstva Brloh Václav Jungwirth. „Letošní úrodě ale už nepomůže. Pokud ale konečně bude vydatně pršet, pomůže to založení úrody na příští rok."

Vyvstala naděje, že se vyprahlé pastviny znovu zazelenají. „Záleží ale na tom, kolik té vody bude a kolik trávy ještě vyroste, protože po těch horkách je zdegenrovaná. Jenomže výsledek chovu skotu na pastvinách se odvíjí od telat, a to už počasí nenažene," upozornil Václav Jungwirth, že se sucho negativně podepsalo nejenom na výnosech obilovin a kukuřice, ale pravděpodobně také na přírůstcích zvířat. „Je pravděpodobné, že budou přírůstky nižší, protože kvůli suché trávě neměly krávy tolik mléka, jako jindy a bylo méně výživné, ale vážení telat teprve proběhne, pak se uvidí. Závisí to také na plemeni, jak se které s takovými podmínkami vyrovná."

V každém případě je v současnosti kvůli uschlé trávě každý chovatel pastevního skotu nucen dobytek krmit, což je dobře o dva měsíce dříve než obvykle. „Čili kdo neměl zásobu krmení z minulého roku, bude muset dobře počítat, aby přes zimu s krmením vyšel. Starosti tohoto druhu tedy mezi zemědělci zřejmě budou," míní Václav Jungwirth. Za déšť všichni děkují, nicméně vláhy je potřeba daleko víc.

„Jsem za déšť rád tak padesát ku padesáti," konstatoval s úsměvem Milan Tamas z Č. Krumlova. „Nejsem rád, protože nemohu dělat, co jsem si naplánoval – chtěl jsem dělat šindelovou střechu. Na druhé straně je dobře, že prší, protože to příroda potřebovala. Ale teď zase budu muset s prací počkat, až to uschne."