Takzvané Kameny zmizelých nyní před dům nechali umístit potomci židovské rodiny Žaludových, vnučky Marty Žaludové Irena a Maryla s příbuznými, kterým dům už zase patří.

„Snažíme se dům zachovat takový, jaký býval, aby připomínal naše předky. I když si ten nový moc neužili,“ řekla paní Irena. „Na tom má velkou zásluhu můj manžel, který měl na starosti opravu domu a my se sestrou ho podporovaly.“

„Položit před dům pamětní kameny zmizelých jsme se rozhodli dávno před opravou domu,“ uvedl Josef Horal, manžel paní Ireny. „Když se opravu podařilo dokončit, přišel čas na kameny.“

S historií rodiny Žaludovy je ale spojen i krumlovský Fotoateliér Seidel, jehož badatelé na základě archivních fotografií ateliéru skládají dohromady příběhy některých obyvatel Krumlova. „Příběh rodiny Žaludovy jsme odkryli díky některým fotografiím, aniž jsme tušili, že rezonují i v současnosti,“ vyprávěla ředitelka Musea Fotoateliér Seidel Zdeňka Mrázková. „A že potomci rodiny ze Seidlových snímků jsou stále mezi námi a máme k sobě blízko. Na základě medailonku pro knihu 'Krumlov – město pod věží' se nám potomci ozvali. Navíc nám sestry předaly dar – knihu vzpomínek jejich otce Herberta Žaluda. I tím byla podpořena myšlenka o kamenech zmizelých. Kniha se jmenuje Přežili jsme, zkušenosti z mého života z let 1919 až 1993 popsané pro má vnoučata a jejich generaci. Herbert Žalud ji dopsal v roce 1993 těsně před svou smrtí.

Svatováclavské slavnosti a Mezinárodní folklórní festival roztančily historické jádro českého Krumlova.
OBRAZEM: Svatováclavské slavnosti v Krumlově uctívají patrona české země

A shodou okolností psal Herbert Žalud své vzpomínky ve stejných letech, kdy německý výtvarník Gunter Demnig poprvé formuloval ideu pamětních kamenů tzv. Stolbersteinů, jako památníku obětem nacismu a holocaustu před jejich domy.“

Příběh této bohaté židovské rodiny dávali dohromady Zdeňka Mrázková, Jindřich Špinar a Petr Hudičák.

Úspěšný obchodník s textilem Leopold Žalud navázal ve své živnosti na podnikání svého otce a dědečka, kteří začínali nejprve sběrem a prodejem starých hadrů.

Na krumlovském Plešivci naproti budově, kde dříve sídlil okresní úřad, otevře příští rok Penny Market.
Na krumlovském Plešivci u řeky vyroste Penny Market, otevře příští rok

Žaludovi a jejich obchodní dům:
Žaludovi vlastnili dům čp. 41 na Latráně od roku 1885, kdy objekt získal Adolf Žalud. Měli zde obchod se střižním zbožím, prodej látek, textilu. Podnik prosperoval a tak se zástupce druhé generace majitelů Leopold Žalud rozhodl pro modernizaci domu a jeho velkorysou přestavbu. Ve městě měl totiž silné konkurenty.
Tak se stalo, že v roce 1930 v historickém centru Krumlova šel doslova k zemi kompletně dochovaný renesanční dům, aby jej nahradila novostavba. Byl to první dům v Krumlově, který byl vybaven výtahem. Nicméně zbourání renesančního domu bylo už v době první republiky selháním památkové péče.
Leopold Žalud se však ze svého nového domu bohužel dlouho netěšil. V roce 1931 po dlouhé nemoci zemřel. Obchod poté a celou domácnost vedla jeho manželka Marta. Podle vzpomínek Herberta Žaluda to byla pilná žena rázných rozhodnutí, která se dokázala se životem prát, a to i ve stále se zhoršující situaci v Českém Krumlově nejenom pro židovské, ale i české obyvatelstvo.
Marta vychovávala dvě děti. Starší Ilse, nar. 1914, a mladšího Františka Herberta, roz. 1919. Ilse se v roce 1936 vdala za majitele tiskárny Karla Breuera. Odstěhovala se s ním do Dvora Králové, kde se jim narodila holčička. Syn Herbert vystudoval krumlovské gymnázium, pak Vysoké technické učení v Brně a v roce 1938 těsně před Mnichovskou dohodou odcestoval studovat do Anglie na Technickou univerzitu do Glasgow. Při loučení netušil, že svou rodinu viděl naposledy. Herbert po studiích vstoupil do československé zahraniční armády, v květnu po válce se oženil a teprve v létě se dozvěděl o tragickém konci svých nejbližších. V roce 1942 byla celá jeho rodina odtransportována přes Terezín do Osvětimi včetně jeho sedmileté neteře. Zdroj: kniha Krumlov město pod věží