Nezaměstnanost na Českokrumlovsku stále roste. Hlavně na začátku měsíce je vždycky na českokrumlovském úřadu práce frmol.

Během pouhé středeční dopolední hodiny projde jeho dveřmi pestrá škála lidí. Staří, mladí, zkušení, nezkušení. V ten okamžik však mezi nimi není rozdíl.

„Hlavně první tři dny v měsíci je tu vždycky našlapáno. To za jeden den přijde klidně i sto lidí,“ řekl v deset hodin dopoledne Tomáš Strnad u informační přepážky, kterou lidé najdou hned u hlavního vchodu.

Právě k němu směřovala většina uchazečů o práci své první kroky. Během hodiny Tomáš Strnad vyřídil zhruba deset lidí.

Poprvé na úřad práce přišel například Lukáš Trupl z Českého Krumlova. Ve svých dvaceti letech zanechal studií na elektroprůmyslové škole, ani do práce se mu ale příliš nechce.

„Do školy se hodlám zase vrátit. Příští rok ji musím dodělat. Nemá tedy cenu si hledat pevné zaměstnání. Musím si spíš najít nějakou brigádu,“ řekl Trupl poté, co se zaevidoval a domluvil si schůzku.

Jenomže ohledně brigády je skeptický. Český Krumlov podle něj příliš možností nenabízí. „Není to žádná sranda. Něco tady najít je snad nad lidské síly,“ zakroutil hlavou.

Rychle pryč

Někteří z příchozích se dokonce styděli, že museli na půdu úřadu práce vstoupit. „Samozřejmě mě to rozčiluje. Vždycky jsem si práci v klidu našel a teď jsem jak vrchní sociál,“ rozčiloval se mladý muž, který evidenční list vypisoval s vyloženým odporem. „Stejně mi najdou prdlajs,“ dodal.

Zastupitel jedné z malých obcí se při spatření novináře raději okamžitě kryl. Natáhl si na hlavu čepici, která mu sahala až do očí, schoval se do roláku a jeho příchod na úřad práce vypadal jako takzvaný blitzkrieg. Přiběhl, rychle předal vyplněné papíry a vypařil se.

Po prvním týdnu nápor nezaměstnaných na úřad práce pomalu ustává. „Už nyní se dá předpokládat, že budou návštěvy ubývat. Za den se sem pak přijde zaevidovat v průměru dvacet lidí,“ řekl Strnad.

Sám si vyzkoušel, jaké to je, být na úřadu práce přihlášen. „Zaevidoval jsem se hned po škole. A dneska tu dělám,“ usmál se mladík z Chvalšin. „Tato práce mě vážně baví. Rád dělám s lidmi.“

A nedají si říct

„Poslední dobou jsou tady policisté vidět více. Však také aby ne, když tady mají takové žně,“ usmála se ve středu jedna ze zaměstnankyň českokrumlovského úřadu práce.

Neustále mohou dávat českokrumlovští strážníci autům botičky, stejně lidé i nadále parkují vozidla přímo před vchodem úřadu, kde je zákaz stání.

„A kde máme asi tak parkovat? Vždyť tady nic není,“ rozhazovala rukama dopoledne jedna z hříšnic.

Odpověď je jednoduchá – buď pod samotným úřadem, kde je nedaleko celkem prostorné parkoviště, nebo nahoře u bytovek. Jenomže to by se muselo udělat o pár kroků více…