Prvním krokem veterinářů, kteří do možného ohniska nákazy vstupují, je klinické vyšetření zvířat a odběr vzorků. „Krávě prohlédnou dutinu ústní, paznehty a struky, kde se nakaženým zvířatům tvoří bolestivé puchýře. Důležité je i měření teploty, jedním z příznaků je vysoká horečka. Následuje odběr krve z ocasní žíly, tkáně z puchýře, vzorky pak v putují do Národní referenční laboratoře Veterinárního ústavu v Praze," vysvětluje Petr Kučínský z krizového centra Státní veterinární správy.

Bouřka v Lipně nad Vltavou.
Na Krumlovsko opět dorazily bouřky. Na sobotu předpověď slibuje letní teploty

Samozřejmé je uzavření stáje. Kdo do ní vstoupit musí, využívá ochranné prostředky a na výstupu nesmí chybět důkladná dekontaminace. Pokud se podezření na slintavku a kulhavku potvrdí, musí být vnímavá zvířata v hospodářství, tedy nejen skot, ale například i ovce, kozy či prasata, utracena. Veterináři vytyčují ochranná pásma a všechny chovy v něm prověřují a kontrolují. Jak ale podotýká Petr Kučínský, takový scénář se naštěstí v naší zemi odehrál naposledy v roce 1975.

Postrach chovatelů drůbeže

Smůlu naopak mívají v posledních letech chovatelé drůbeže a dalších opeřenců. I jižní Čechy patří k regionům s častým výskytem ptačí chřipky. Metodám, jak zastavit její šíření, patřily další ukázky. V případě, že je potřeba zlikvidovat ohnisko nebezpečné nákazy, na místo vyjíždí některé z pohotovostních středisek pro mimořádné situace. „Ta jsou u nás dvě, jedno v Hradci Králové, druhé v Brně, upřesňuje Petr Kučínský při prohlídce vybavení, které se v poslední době uplatňuje především v případech, že je třeba utratit nakaženou drůbež.

„V malých chovech přistupujeme buď k injekčnímu utrácení nebo používáme tento big bag," ukazuje rozměrný vak, do kterého se přivede v přesně dané koncentraci oxid uhličitý. „Ten ptáky v řádu desítek vteřin usmrtí a pak se přímo v big bagu převážejí do asanačního podniku. Big bag může pojmout až tři sta slepic, uplatňuje se tedy i ve větších chovech. Oxid uhličitý, se používá k utrácení i ve velkochovech. Tam přijíždí obvykle desetitunový kontejner, opět se nafouká plynem a drůbež se do něj musí vynášet. V závislosti na váze drůbeže pojme kontejner několik tisíc slepic. Asi nejlepší varianta, ale ne vždy použitelná, je zaplynovat celou halu. Ta se ale musí dát utěsnit. Po opětovném odvětrání se pak vynáší už uhynulá drůbež. Manipulace s mrtvým zvířetem je jednodušší než s živým. I z hlediska šíření nákazy je lepší vynášet uhynulé ptáky než drůbež, která se brání. Proto k vynášení používáme popelnice, aby se prach z těch slepic nerozptyloval do okolí," vysvětluje postupy, které nikoho netěší, ale jsou v takových případech nutností.

Silnice na Zadní Zvonkovou z rakouské strany.
Jenom tři sta aut denně a noční zákaz vjezdu. Soud řešil provoz v Zadní Zvonkové

Jen neradi by je připustili vojenští odborníci na biologickou ochranu letišť. Velmi platnými pomocníky v jejich práci jsou draví ptáci, i proto zástupci vzdušných sil kladou důraz na prevenci a včasná opatření. Jak vypadá v případě podezření na ptačí chřipku vyšetření sokola, demonstrovala Kateřina Valdhans, zabezpečující veterinář stanic biologické ochrany letišť. Pokud by taková situace nastala, lidé by se při manipulaci s dravcem neobešli bez ochranného oděvu či respirátoru. Okřídleného pacienta by čekal výtěr z kloaky a z dutiny zobáku. V případě komplikovanějšího zásahu mají sokolníci připravenou také takzvanou košilku, do které dravce uloží a zafixují ho tak, aby při manipulaci vyloučili zranění jak samotného ptáka, tak své vlastní. Do podobných situací se mohou zástupci Veterinární služby Armády ČR dostat také, pokud budou potřebovat polapit jakékoli jiné zvíře. I na to jsou, jak doložili ukázkou odchytových ok, sítí, háčků na hady či narkotizačních pušek a foukaček, připraveni.

Zbavit se virů, hmyzu i záření

Důležitou kapitolou při likvidaci nákaz v chovech je i dekontaminace. Dezinfekce a dezinsekce se týká nejen zasahujících lidí, jejich vybavení a vozidel, ale také stájí či jiných prostor, kde se infekce rozšířila. Jak v praxi ukázali zástupci specializované společnosti Tekro Karel Tittl a Tereza Kohoutová, ještě před vyvezením ze stájí je třeba účinnými prostředky ošetřit podestýlku, odtokové kanály, pak dekontaminační pěnou postříkat stěny, aplikovat insekticidy. Jako osvědčený pomocník funguje také ultrazvukový generátor mlhy, která ničí viry, bakterie i spory. Existují dokonce metody, jak zbavit čehokoli nežádoucího i hnůj. V něm například může přežívat v různých vývojových stádiích hmyz, který nebezpečné choroby přenáší. „Vyvinuli jsme takový způsob, který biologicky dekontaminuje jakékoliv množství biomasy. Ošetří se speciálním přípravkem, přikryje plachtou, pod kterou pak stoupne teplota na 60 až 70 stupňů. A v té do třiceti minut hynou nejen viry a bakterie, ale i jakýkoli hmyz," vysvětluje Karel Tittl.

Chystá se přístavba kaplického domova pro seniory. Ilustrační foto.
V kaplickém domově seniorů přibudou nová lůžka. Pro lidi s demencí

Poněkud jiný druh dekontaminace předváděli na cvičení vojáci. Jejich scénář počítal s únikem radiace. S tou si umí armádní specialisté z chemické jednotky poradit nejen v případě, že se v takovém prostředí musí pohybovat jejich vozidla a lidé, ale radioaktivní prach odstraní ve spolupráci s vojenskými veterináři třeba i ze srsti velkých hospodářských zvířat nebo služebních psů. Pokud plošná aktivita překročí stanovenou mez deset Becquerelů na centimetr čtvereční, přechází k deaktivaci a následné dekontaminaci. Nejprve veterinární lékař udělá prohlídku zvířete, zda nemá nějaké zranění a je vůbec schopné deaktivaci podstoupit. Tu provádí chemická jednotka mýdlovým saponátem, který nanáší na celý povrch těla a následně ho smyje čistou vodou. Veterinář pak pokračuje výplachem nozder, uší a očí a následuje kontrola, zda deaktivace zabrala. Pokud by i pak chemici naměřili vysoké hodnoty, mohli by proces opakovat, v úvahu by přicházelo třeba i ostříhání srsti. Podobný postup uplatňují i u služebních psů, ti ovšem na rozdíl od skotu či koní při celé proceduře lépe spolupracují.

Příprava na krize se vyplácí

O tom, že je nutné být na krizové situace jakéhokoli druhu dobře připraveni, se pracovníci veterinárního dozoru přesvědčili v předchozích letech opakovaně. „Například v loňském roce hráli zásadní roli při likvidaci dvaceti tří ohnisek ptačí chřipky v chovech. Dalším onemocněním, kterému věnuje Státní veterinární správa patřičnou pozornost, je africký mor prasat, jenž se do ČR vrátil na konci roku 2022. Od té doby se vyskytuje v populaci prasat divokých v Libereckém kraji," připomíná reálná rizika mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

„Pravidelná cvičení veterinárního dozoru umožňují prověřit připravenost a spolupráci jeho jednotlivých složek pro případ krizových situací včetně výskytu nebezpečných nákaz,“ cení si na již tradiční akci ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Jako obvykle na ní ani tentokrát nechyběli zástupci (SVS), krajských veterinárních správ, Veterinární služby Armády České republiky a Ministerstva zemědělství.