Ze všech těchto projektů je film o Havlovi tím nejosobitěji pojatým a zároveň i nejzábavnějším. Režisér Slávek Horák se pokusil uchopit Havlův příběh jinak, zvenčí. Havel je zde obyčejný člověk, dramatik, který „chce jen psát“, váhá, dělá chyby, ale s postupem času se stále více utvrzuje ve svých přesvědčeních, vedoucích až k pádu komunistického režimu a následné prezidentské kandidatuře. Že tvůrci pozměnili některá fakta, není až tak podstatné, u hraného životopisu to ani jinak nejde. Na místě spíš zůstává otázka, zda to bylo ku prospěchu vyprávění jako celku. I když na Havla film nahlíží skrze vlastní úhel pohledu, jen to dokonalou podívanou zařídit nedokáže. Předně, podobně jako u zmiňovaného filmu o Janu Masarykovi, chybí příběhu silná dramatická zápletka – jasný konflikt. Scénář sleduje Havla v rozmezí let 1968-1989. Je zábavný, milý, občas až dojemně groteskní, chvílemi mrazivý, ale bohužel i dějově rozcuchaný. Hrdina totiž odbíhá od divadla k politice a zpět k ženám, a přitom stále nikam nepatří. Havlův věčný konflikt s režimem je tu dosti upozaděný kvůli jeho stálé nerozhodnosti a váhavosti. Drama bez konfliktu ovšem není dramatem.

Hvězdní herci

Viktor Dvořák si skvěle osvojil Havlovu mluvu, styl vyjadřování i vystupování. Jeho výkon táhne celý film od začátku do konce. Anna Geislerová si s neustále přítomnou cigaretkou v ruce vychutnává své tiché sólo v roli Olgy Havlové. Zato Martin Hofmann coby Pavel Landovský vyzařuje energií a přirozenou živelností na všechny strany a příběhu dodává příjemné zpestření.

Dobrý film

Havel je dobrý film. Jako dojemně uvolněný portrét Václava Havla a jeho boje za pravdu a lásku s legračními odbočkami k jeho vztahům s ženami hravě obstojí. Humorem naštěstí nešetří, ale nejedná se ani o komedii, natož lživou parodii. S obdobným tématem boje za svobodu projevu se kdysi velmi zábavně popasoval i americký film Lid versus Larry Flynt, jenž se však neodchyloval od jednolité zápletky a držel se pevněji svého ústředního dramatu. Havel krom vlastního pohledu na hlavního hrdinu nijak zvlášť neprovokuje (i když mírné kontroverze budí) a ani neobchází některá zavedená klišé. Zážitek ruší například mechanicky vložené divadelní vsuvky. Dramatická stavba, zejména pak střihový skok z let sedmdesátých rovnou do roku 1989, působí ošizeně, bez opodstatnění a předem náležitě vystavěného kontextu. Ve finále, kdy se má Havel stát kandidátem na prezidenta, celý film se náhle jeví jako z jiného světa. Je to ta samá postava, kterou jsme viděli po celých devadesát minut? prolétne divákovi hlavou. Stojí však za to si na Havla do kina zajít. Možná nebudete souhlasit s obrazem hlavního hrdiny, jakého se vám od tvůrců dostane, ale rozhodně uvidíte dobře natočený a odvyprávěný film, který díkybohu nenudí! Byť poslední momenty podpořené grandiózní hudbou Petra Maláska dokáží vybudit úžas, nadšení, se závěrečnými titulky zůstává v duchu cítit menší pachuť z názoru, že Václav Havel by si zasloužil film mnohem kompaktnější a dramatičtější. Třeba se ještě dočkáme…

Hodnocení by normálně vydalo za 60%. Pět procent navíc má filmový Havel za skvělé finále a dalších pět za odvahu tvůrců, s níž k poměrně netypicky (tedy nikoliv faktograficky a nudně) vyprávěnému životopisu přistoupili.

Havel

Drama/Životopisný

105 min

Režie: Slávek Horák

Hrají: Viktor Dvořák, Anna Geislerová, Martin Hofmann, Jiří Bartoška, Barbora Seidlová…

Hodnocení: 70%

Film Havel je v kinech od 23.7.2020

Marek Kuchař