Zvyk obcházet od Zeleného čtvrtka, kdy přestávají zvonit zvony při mši, vsi s řehtačkami, se dodnes dochoval na Českokrumlovsku. Parta dětí rok co rok řehtá například v Přísečné, Srníně, Třísově, Křemži či Mříči. Tradice se uchovává hlavně v regionu pod Kletí.

Řehtači začínají na Zelený čtvrtek, v pátek na obchůzku vyrážejí třikrát a v sobotu dvakrát až třikrát. „Řehtat většinou chodívali chlapci z chudších rodin, protože za to na Bílou sobotu dostávali vajíčka či peníze,“ řekla Alice Glaserová z Regionálního muzea v Českém Krumlově.

Nad partou dětí s řehtačkami dohlížejí většinou starší chlapci. Těm se říkalo kápo. „Vždycky hlídali, aby se pravidelně obcházelo, dělali si i statistiku, podle které pak na Bílou sobotu mezi sebou rozdělovali nadílku. Je to zvyk jak Němců, tak i u Čechů,“ doplnila Glaserová.

A jak vypadá řehtání ve vsích na Českokrumlovsku? Například v Přísečné děti školního věku zastaví před každým domem a za zvuku řehtaček pronesou: „Řehtáme, klepáme namísto zvonění, aby každý křesťan věděl, že je čas modlení.“ Sobotní řehtání pak opakovaně doprovázejí slovy: „Pětirána Krista Pána.“

Podobný scénář mají i v Srníně. Děti říkají: „My vám přejeme šťastné a veselé Velikonoce, abyste je ve zdraví užívali a nám za řehtání něco dali.“ Poslední řehtání je pak spojeno s koledou, která začíná slovy: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“