V místech, kde končí nadměrné množství přecházejících žab a čolků pod koly projíždějících automobilů, se snaží představitelé Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) úseky silnic také zabezpečit. "Na přelomu března a dubna stavíme v těsné blízkosti nebezpečných komunikací zábrany," říká Jakub Hromas z ČSOP Šumava.

Víte, kde to je?
KVÍZ: Rozhledny, veže a výhledy na Krumlovsku. Vyznáte se v nich?

Podle Jakuba Hromase se podél komunikací postaví přibližně půl metru vysoké zábrany, které zastaví lezoucího obojživelníka a navedou ho do zakopané sběrné nádoby. "Následně pak minimálně jedou denně v ranních hodinách dochází ke kontrole sběrných nádob, vybírání zachycených obojživelníků a jejich přenášení přes komunikaci k vodě, kde pak dochází k jejich rozmnožování. Pokud jsou optimální podmínky pro tah, jako je teplo a vlhko, musí se k zábranám častěji," vysvětluje ochránce přírody.

Bezpečně tam i zpět

A staví se i tzv. protizábrany, kdy se pomáhá obojživelníkům vracet se z rybníka po vykladení vajíček zpět přes silnici do krajiny. "Zábrany na místě zůstanou do doby, než tahy skončí. Zábrany pro tah do rybníka se bourají začátkem května, pro zpětný tah v druhé polovině května," upřesňuje. Ročně se takto zachrání stovky obojživelníků. Z 99 procent jsou to ropuchy, zbytek skokani nebo čolci.