Jak popsal krajský policejní mluvčí Jiří Matzner, střet vozidla se zvěří většinou končí usmrcením zvířete, velkou škodou na voze a nezřídka také zraněním cestujících osob. „Pokud se řidič nedokáže včas a bezpečně vyhnout, je bezpečnější zvíře srazit a zůstat s vozem na silnici, nežli nedokončit úhybný manévr a sjet mimo komunikaci a narazit navíc ještě například do stromu,“ přiblížil rizika.

TŘEBA I LOS

Na silnici lze potkat srnčí, daňky, divočáky, jeleny, lišky, ježky, jezevce, kuny, bažanty, husy, hrdličky, výjimkou nejsou zaběhlá hospodářská zvířata, psy či kočky. „Dost mimořádná byla nehoda, při které došlo ke srážce s losem u Frýdavy na Lipně před dvěma lety,“ vzpomněl si Jiří Matzner. „Čas od času je možné na jihočeských silnicích potkat koně, krávy, býky či ovce. Tato zvířata většinou utekla z ohrad chovatelů,“ zmínil s tím, že tuto skutečnost je třeba ihned oznámit na lince 158. „Policisté buď zjistí majitele sami, nebo ve spolupráci s místním starostou," upřesnil Jiří Matzner.

Konkrétní příklad: Ve čtvrtek 3. září řidič nákladního vozu na Písecku kolem sedmé ráno srazil divoké prase. Nehodu prostřednictvím linky 158 oznámil, policisté informovali mysliveckého hospodáře, který vyrazil na místo, řidič si zpracoval nehodu na euroformulář a policisté mu na místě formulář potvrdili. Na vozidle vznikla škoda ve výši asi 15 tisíc korun. Řidič se také na místě podrobil zkoušce, zda nebyl ovlivněn alkoholem či návykovou látkou.

Dost časté jsou také střety s domácími zvířaty. „V případě střetu například se psem, pokud není nikde v dohledu majitel, se o takovéto zvíře musí postarat obec, v jejímž katastru k události došlo,“ dodal.

RÁNO A V NOCI

U lesních a polních porostů by dle jeho slov měli řidiči velmi obezřetní, především v ranních a nočních hodinách, kdy je zvěř víc na pohybu. „Na dálnicích je střet možno předpokládat u nadjezdů či výjezdů. Také pozor na skutečnost, že zvěř chodí většinou ve skupinách,“ připomněl Jiří Matzner.

Vůz policie - ilustrační foto.
Žena zahnala zloděje, který si chtěl odnést cizí kabelku

Pokud k nehodě se zvěří dojde, je důležité hned místo nehody označit výstražným trojúhelníkem. Pokud není nikdo zraněn a sražené zvíře zůstane na místě, účastník nehody by ji měl nahlásit policistům na lince 158. „Podle místa nehody policisté informují mysliveckého hospodáře, který se o uhynulé zvíře postará. Pokud by řidič sražené a mrtvé zvíře naložil a odvezl, mohl by se dopustit pytláctví či krádeže,“ upozornil.

ZVÍŘE NEBERTE A VŠE OZNAMTE

Předseda Okresního mysliveckého spolku Tábor Václav Falada doplnil, že zvěřinu lidé nesmí rozhodně odvážet. „Nejen, že je to pytláctví, ale lidé si často neuvědomují mnohá nebezpečí. Zvěř může být nemocná. Hlavně v případě černé zvěře, ta podléhá vyšetření způsobilou osobou,“ vysvětlil s tím, že zvěřinu znehodnocují také poškozené orgány.

Nejvíce srážek vzniká na jaře, kdy si zvěř tvoří teritoria, ale také nyní v závěru léta a na podzim. „Zvířata migrují, je to přirozená věc. Hodně nehod se stává během říje, srnčí ji má na přelomu července a srpna, jelení říje je v září a dančí v říjnu,“ popsal, že je nutná v těchto měsících ostražitost.

Navíc je dle jeho slov po žních úbytek krytu i potravy. „Zvěř se logicky vrací do lesů, hledá si nové stávaniště a při tom hledání přechází častěji silnice,“ upřesnil Václav Falada. Častější přechody ovlivňuje také polní kultura. „Zvěř chodí na pastvu z lesa do polí. Dochází častěji za tím, co jí chutná. Když je někde jetel a je mezi silnicemi, tak je velmi lákavý a je tak větší pravděpodobnost migrace,“ popsal zvyky divokých zvířat.

Pacientku, které praskla výduť na mozkové cévě, operovali v Českých Budějovicích novým mikroskopem.
Pacientce praskla výduť na mozku, operovali ji pomocí speciálního mikroskopu

Ke uhynulým zvířatům na silnice I. třídy myslivci nejezdí. „U Plané nad Lužnicí na D3 všechno příznačně oplotili, staví také různé přechody, přesto k nehodám dochází, ale k těmto vyjíždí pracovníci správy silnic a dálnic,“ objasnil Václav Falada.

Škoda za sraženou zvěř je nevyčíslitelná, má navíc chovnou hodnotu. Patnáctikilovou srnu lez ocenit asi na 1200 korun, počítáno cenu za kilo masa. Ale pro nás myslivce má mimo jiné vysokou chovatelskou hodnotu, kterou nelze vyčíslit, protože dává potomstvo a tím, že uhyne o reprodukční možnost přijdeme,“ naznačil předseda táborského okresního mysliveckého spolku.

NÁLEZY HLÁSIT OBCI

Těla mrtvých zvířat na území obce řeší příslušný obecní úřad. „Týká se to jak zaběhlých mazlíčků, tak i sražených či jinak usmrcených drobných živočichů. Pokud na uhynulé zvíře narazíte třeba během letního výletu, nahlaste je vždy na místní obecní úřad, který zajistí odstranění,“ dodal.

Pokud se nedaří informovat obecní úřad osobně či cestou telefonu, lze podle zakladatele aplikace Mobilní rozhlas Ondřeje Švrčeka využít právě tuto platformu. „Obec může mít omezené úřední hodiny, což mnoho lidí odradí od aktivního řešení problému. Proto stále víc obcí volí formu komunikace přes aplikaci naši aplikaci – chytrý telefon má dnes už skoro každý a nahlásit přes něj sraženou zvěř, rozbitou lavičku nebo zaběhnutého mazlíčka je otázka chvilky. Navíc přes ni mohou lidé i odebírat důležité zprávy z obce a sami se dozvědět o mimořádných událostech,“ uzavřel.

Výpis volání na linku 158 jihočeských policistů, sekce dopravních nehod:

Středa 2. září
20:23 – Prachaticko – střet s lesní zvěří
20:33 – Strakonicko – střet s lesní zvěří
21:39 – Táborsko – střet s lesní zvěří
21:48 – Českobudějovicko – nehoda s lesní zvěří
21:52 – Táborsko – střet s lesní zvěří

Čtvrtek 3. září
2:06 – Jindřichohradecko – sražená srna
2:26 – Písecko – střet osobního vozidla se srnou
3:46 – Prachaticko – střet se srnou
4:13 – Českokrumlovsko – nehoda se srnou, bez zranění
4:56 – Písecko – střet s lesní zvěří