„Ti, kteří jsou rádi styloví a mají cítění pro módu, pochopitelně začali slaďovat, ti, co jsou rádi výstřední, zase začali hledat něco vybočujícího z davu nebo začali sami kreativně tvořit,“ všimla si Tereza Sabáčková.

Mezi obě skupiny patří i kreativní výtvarnice Monika Brýdová, kterou můžete znát z pořadu Rady ptáka Loskutáka. Ta o sobě tvrdí, že je posedlá barevným kombinováním a slaďováním oblečením a šperků. „Věděla jsem hned od začátku, že mi nebude stačit jen jedna,“ říká o rouškách, o nichž začala přemýšlet jako o módním doplňku.

STEJNÉ LÁTKY A FIXY

Výhodu podle ní mají ženy, které doma šijí. „Pak je snadné si ze zbytku látky, kterou použily na sukni, došít roušku,“ uvádí. Pokud si žena sama oblíbený kus oděvu nešila, nevadí. Co pak? „Třeba si vzor obkreslit na látku, nebo si vyrobit podle vzoru přímo šablonu a vzorovanou látku si prostě namalovat pomocí textilních barev,“ radí, jak na to, Monika Brýdová. Na látku se dají použít i textilní fixy. Těch využila i při výrobě roušek pro natáčení pořadu a namalovala pro sebe i pro Petra Rychlého roušky ptáka Loskutáka. Vždyť již druhý měsíc natáčejí se zakrytými nosy a ústy. „Malování samotné je skvělý relax a nezabere moc času, pokud víte, co chcete malovat,“ doporučuje výtvarnice a dává tipy: „Obrázek vytištěný a položený pod látku dobře prosvítá. Pokud máte hustší látku, existují i přenosové tužky na textil, díky kterým si vyrobíte takovou omalovánku. Fantazii se meze nekladou.“ Monika Brýdová se trochu bála, že by se namalované vzory mohly zničit. „Nicméně jsem zjistila, že výrobci se prostě jen jistí a možná je to i tím, že při vyvařování rouškami mechanicky nepohybujete, tak jako to je v pračce, ani nepřidáváte tam žádný drastický prací prostředek,“ vysvětluje výtvarnice mile překvapena, že klasické vyvařování v hrnci všechny její dekorované roušky zvládly.

VÝRAZNÝ PRVEK

Jak takový módní doplněk jako roušku zkombinovat? Podle Terezy Sabáčkové skoro každý vnímá barvu, případně vzor nebo styl svého oblečení a stejně tak i roušky. „Ta je navíc díky tomu, že zakrývá velkou část obličeje, výrazným prvkem,“ vysvětluje módní návrhářka. Sladěnost či nesladěnost tedy podle ní souvisí v první řadě s barvou, případně vzorem. „Určitě je hezké, když spolu ladí právě i ostatní doplňky – kabelka, boty, kšiltovka. Vychytat se dá samozřejmě styl,“ tvrdí Tereza Sabáčková. „Myslím, že pro odlehčenost celé situace, proč roušku musíme nosit, působí pozitivně i různé vtipné hlášky nebo obrázky. Člověk tím muže vyjádřit i svůj vlastní postoj nebo osobnost,“ pokračuje Tereza Sabáčková.

To, jak se ženy „chystají ven“, se podle ní s rouškami mění. „Určitě tuto změnu vítá alespoň na čas řada žen,“ míní Tereza Sabáčková a uvažuje: „Myslím, že to v téhle chvíli opravdu nemá smysl přehánět s make-upem či rtěnkou.“

OD ŠATŮ K ROUŠKÁM

Sama nyní šije bavlněné roušky, a to klasické i designové. „Teď jsme se konečně dostali také k jednorázovým filtrům, které mají minimálně jednaosmdesáti procentní účinnost v zachycení viru. Pořád pilujeme a zlepšujeme, po stránce technické i estetické,“ přibližuje Tereza Sabáčková. Právě teď chystá pro Václava Noida Bártu „designovku“ s ruční malbou. A jak si zakrývá dýchací cesty Tereza Sabáčková? „Použila jsem bavlněný satén s porcelánovým vzorem,“ vysvětluje ke své první roušce, která je pro ni citovou záležitostí. Ze stejné látky od návrhářky oblékla dříve Lucie Borhyová „cibulákové“ šaty na Ples v opeře, které vyvolaly bouřlivě reakce.

„Rozhodně se roušky staly i módním doplňkem, který bohužel hned tak nevymizí,“ říká na závěr Tereza Sabáčková.