Přesně 2555 růžiček z krepového papíru vyrobily během uplynulého roku ženy z Dívčího klubu v Rožmitále na Šumavě.
V sobotu se různobarevné květy zaskvěly na kloboucích koledníků, jimž starostka obce Alena Ševčíková udělila právo v pořadí již ke třetí rožmitálské masopustní koledě.
S nápadem oživit v obci staročeskou tradici přišel místní Daniel Sukdolák.
„Masopust se u nás konal už dříve, ale někdy v polovině šedesátých let minulého století všechno skončilo. Viděl jsem některé archivní snímky a slýchal vzpomínání pamětníků, a tak když jsem se jednou vypravil na masopust do Dolního Dvořiště, prohodil jsem tam, že bychom v Rožmitále takovou slávu chtěli také,“ zavzpomínal Daniel Sukdolák, jenž se i letos vydal na koledu v roli „střapatého“, tedy Masopusta.
Netrvalo dlouho, a nápad se změnil ve skutečnost. Přestože letos už Rožmitálští měli všech potřebných čtrnáct klobouků pro koledníky, zdejší veselici si jejich „masopustní učitelé“ z Dolního Dvořiště ujít nenechali. „Bez nich by to nebylo to pravé,“ podotkl Daniel Sukdolák.
Kromě Rožmitálu vypomáhali Dolnodvořišťští s rozjezdem masopustní tradice také například ve Větřní nebo Lipně nad Vltavou.
„Nejvíce ale držíme dohromady právě s Rožmitálskými. Být tady při jejich masopustu nám takříkajíc lebedí, vždyť mezi našimi vesnicemi byla vždy taková malá rivalita, která se snad právě díky masopustu proměnila v přátelství,“ pochvaloval si Alfréd Krenauer z Masopustního sdružení Dolní Dvořiště.
Podle starostky Aleny Ševčíkové vzali místní obyvatelé masopust rychle za svůj, za což jim patří velký dík.
„Letos se nám podařilo zapojit i malé děti, z čehož mám velikou radost.“ Caparti se stylizovali nejen do rolí koledníků, ale převlékli se i za strašidla nebo žebráky.
„Masky jsme si vyráběli sami doma. Masopust se nám líbí, hlavně když se to pořádně rozjede. Je dobře, že se tu něco takové koná,“ řekla osmiletá Marie Golová.
