Komunistická strana svátek v České republice zprofanovala a mnoho lidí se na tento den dívá jako na pozůstatky režimu. „Možná to má něco do sebe, ale já to tenkrát považovala spíše za výsměch," uvedla krumlovská prodavačka. Podle ní se lidem stýská spíše po oněch bujarých zábavách, které oslavy provázely.

„Tenkrát, když jsem ještě byla malá, tak si pamatuji, že moje maminka, která pracovala v národním podniku, chodila občas domů s kytkou," zavzpomínala Klára z Hořic na Šumavě.

Popularitou se mezinárodní den žen nevyrovná svátku svatého Valentýna, i tak se ale najdou tací, kteří své drahé polovičce, jako výraz úcty, květinu přeci jen dopřejí. „Řekla bych, že se to zase trochu vrací," připustila květinářka Ludmila Klimešová. „Někdo tady má už objednané červené karafiáty, ale to budou spíš nějaké firmy a podobně," uvedla. Muži prý většinou kupují růže, pokud berou jen jednu květinu. Narcisy jsou spíše z recese.

Po roce 1989 byl tento svátek vytěsněn z kalendářů i ze širokého podvědomí lidí. Jako významný den byl opět zapsán do kalendáře až v roce 2004. Mezinárodní den žen současnosti stále poukazuje na nerovnoprávnost postavení žen a mužů ve společnosti, na platovou diskriminaci, nižší zastoupení žen v mocenských a rozhodovacích pozicích a nízkou účast otců na péči o děti.