V sobotu, chvilku poté, co nahodil prut, po gumové rybce něco skočilo. Chvíle plná adrenalinu trvala asi dvacet minut, kdy se Petr Vnuk snažil rybu úspěšně dostat ke břehu. Bylo mu jasné, že ryba, co spolkla návnadu, bude velká.

„To bude pěkná štika," konstatoval, když rybu hodně přiblížil.
A měl pravdu.  V půl osmé ráno vytáhl z lipenského jezera na přívlač krásnou štiku, která měřila rovných 100 centimetrů a vážila 9,2 kilogramu.

Pochopitelně měl velikou radost a úlovek náležitě oslavil. „Moje radost byla o to větší, že už jsem dlouho nic pořádného nechytil. V minulosti už se mi pěkné úlovky podařily, jako třeba osmdesáticentimetrová štika nebo velký cejn, ale tenhle úlovek je největší," říkal Petr Vnuk.

Na řízcích ze štiky si doma pochutnali hned, zbytek si nechali na Vánoce.

Hlava takového úlovku se nezahazuje. „Hlavu štiky  jsem si schoval do mrazáku a pak si tuhle trofej nechám vypreparovat," ujistil s úsměvem.